Obsah

Č.j.: 125/2019

Platný od 18. 10. 2019

Vydala: Ing. Lucie Turanová

 

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

 

.

Jaro, léto, podzim, zima, ve školce je dětem prima.

Mateřská škola Pchery, okres Kladno

  1. Identifikační údaje o mateřské škole

 

Název školy:             Mateřská škola Pchery, okres Kladno

Adresa školy:           U Kostela 39, 273 08  Pchery

 

Ředitelka školy:      Ing. Lucie Turanová

Telefon:                    +420 312 587 790

E-mail:                       mspchery@mspchery.cz

Web:                          www.mspchery.cz

Právní forma:          příspěvková organizace

IČ:                               750 31 612

 

Zřizovatel:               Obec Pchery

                                   Humny 333, 273 08  Pchery

                                   www.obecpchery.cz

 

Název programu:       Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.

                                       Jaro, léto, podzim, zima, ve školce je dětem prima.

Č.j.: 125/2019

Zpracovatel programu: Ing. Lucie Turanová

Platnost dokumentu: od 18. 10. 2019

Projednáno pedagogickou radou dne 17. 10. 2019

 

………………………………………..

             Ing. Lucie Turanová

                  ředitelka školy

  1. Obecná charakteristika školy

Mateřská škola se nachází v centru obce Pchery na úpatí kopce přímo vedle Kostela Sv. Štěpána ze 13. stol. Jedná se o klidné místo s výhledem do okolí. Příjezdová cesta je do strmého kopce, v zimním období sjízdná, možnost parkování je přímo u školy, počet míst je ale omezený. Pod mateřskou školou jsou autobusové zastávky směr Slaný, Kladno, Praha. Nachází se zde park, pošta a v dohledné vzdálenosti základní škola a obchod s potravinami. Nedaleko je i budova obecního úřadu včetně ordinací lékařů. V obci jsou dětské i fotbalové hřiště.

Budova mateřské školy je původně z roku 1880. V roce 1970 byla adaptačními pracemi přizpůsobena potřebám mateřské školy. Od té doby byla postupně částečně rekonstruována, jako je např. výměna oken za plastová, umývárny a WC pro děti, schodiště, plynové vytápění. Zásadní modernizace jí však teprve čeká. Jedná se o dvoupodlažní zděnou budovu se sedlovou střechou z pálených tašek, částečně podsklepenou. Budova je napojena na veřejný vodovod a obecní kanalizaci. Vytápění je zajištěno spalováním zemního plynu ve dvou kotlích o tepelném výkonu 2x 35 kW, které se nacházejí v samostatné místnosti v přízemí budovy. Budovu má Mateřská škola Pchery ve výpůjčce od obce Pchery, a to včetně pozemku o celkové rozloze 1704 m². V přízemí budovy je vstupní hala s botníky, vlevo se nachází 1. třída Motýlků pro nejmladší děti, u ní je šatna a umývárna s toaletami. Vpravo je kuchyně a jídelna. V zadní části budovy je zázemí pro zaměstnance, vstup do sklepa, kotelna, sklad a prádelna. Schodiště vedoucí ze vstupní haly vede do 2. poschodí na chodbu. Z každé strany chodby je jedna třída spolu s šatnou pro děti a umývárnami s WC. Naproti schodišti je vstup do tělocvičny, která slouží i k odpočinku dětí po obědě. Vlevo od schodiště je vstup na půdu.

Školní zahrada se nachází na pronajatém pozemku od Římskokatolické farnosti Smečno na pozemku o rozloze 1342 m². Pozemek sice s mateřskou školou sousedí, vstup je však z druhé strany kostela, cca 50 m od školky. Zahrada je plná zeleně, porostlá trávou a se vzrostlými stromy, které v létě zajišťují příjemný stín. Terén je nerovný, vhodný pro pobyt dětí venku. Na zahradě se nacházejí nové herní prvky z let 2018 a 2019, které odpovídají všem bezpečnostním normám. Jedná se o kombinovanou prolézačku se skluzavkou – loď, dvě lezecké stěny, houpadlo motorka a dětské pískoviště s jemným pískem opatřené plachtou. K posezení slouží dřevěný altánek a lavičky, k uschování hraček dřevěný domeček. Zahrada má dva vchody, jeden zdola u kostela, druhý nahoře. Děti tudy mohou chodit na vycházky za obec, aniž by byly ohroženy silniční dopravou.

V mateřské škole jsou tři třídy a vlastní školní jídelna. Hygienická kapacita školy je 73 dětí, hygienická kapacita školní jídelny je 83 strávníků. Třídy se naplňují do počtu 24 dětí, výjimka z počtu dětí není udělena. Aktuální počet dětí ve třídách se řídí platnými právními předpisy. Děti jsou ve třídě rozděleny zhruba podle věku a dle jejich momentálních vzdělávacích potřeb. V každé třídě jsou dvě třídní učitelky a dle aktuálních potřeb dětí se speciálními vzdělávacími potřebami i asistentky pedagoga. V 1. třídě působí chůva – zatím pro školní roky 2018/2019 a 2019/2020. Mateřskou školu vede ředitelka, provoz školní jídelny řídí vedoucí školní jídelny. V kuchyni je zaměstnána kuchařka a pomocná kuchařka. Pořádek ve škole zajišťují školnice spolu s uklízečkou.

  1. Podmínky vzdělávání
  2. 1 Věcné podmínky

Prostory mateřské školy jsou dostatečně velké a vyhovují nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí. Vybavení odpovídá počtu a věku dětí ve třídách, jejich  antropometrickýcm požadavkům a vyhovuje příslušným předpisům.

V první modré třídě Motýlků, která se nachází v přízemí školy, jsou umístěny děti zpravidla dvouleté a tříleté. Tato třída byla v roce 2019 nově zrekonstruována. Je zde nová světlá výmalba, nový koberec, nový nízký nábytek certifikovaný pro mateřské školy a nové vybavení odpovídající specifikům dětí od dvou let. Vše je přizpůsobeno nejmladším dětem tak, abychom mohli uspokojit jejich individuální potřeby. Dostatečně velký prostor umožňuje vytvoření hracích koutků, místa pro odpočinek, hru a volný pohyb nebo rušnější pohybové aktivity. V této části třídy je koberec. Prostor s linoleem je určen k pracovním činnostem. Jsou zde stolky s židličkami. K dispozici máme i přebalovací podložku a místo na uložení plen. Umývárna a toalety jsou přizpůsobeny výšce nejmladších dětí, pro úplně nejmenší máme nočník a koš na plenky. Mezi třídou a umývárnou je šatna, každý zde má své místo se značkou a sáčkem s věcmi.

Ve druhé červené třídě Berušek, která je pro děti zpravidla tří až čtyř leté, je ještě starší nábytek, ale vybavení hračkami a pomůckami je přizpůsobeno dané věkové kategorii. Třída je též rozdělena na část s kobercem určenou pro hru, odpočinek a pohybové aktivity a část s linoleem pro pracovní činnosti. Po obědě třída slouží k odpočinku dětí, každý zde má své lehátko s peřinkami.

Třetí zelená třída Žabiček je pro děti nejstarší, čtyř až šesti leté a pro děti s odloženou školní docházkou. V této třídě probíhá intenzivní předškolní příprava. Opět je rozdělena na část pracovní s linoleem a hrací s kobercem. Třída je vybavena jak hračkami a nejrůznějšími pomůckami pro dané výchovy, tak je zde nový interaktivní displej MultiBoard. Od školního roku 2019/2020 bude probíhat ICT vzdělávání právě pomocí MultiBoardu a tabletů. Čímž si děti osvojí digitální kompetence a rozvinou předinformatické myšlení. Používáme programy Barevné kamínky a různé aplikace pro rozvoj řeči, grafomotoriky, předmatematické gramotnosti apod. U třídy je opět šatna a umývárna s WC. Ta prošla přes prázdniny 2019 kompletní rekonstrukcí.

Všechny třídy jsou tedy vybaveny bezpečnými a podnětnými hračkami, pomůckami, náčiním a materiály vhodnými pro danou skupinu dětí. Vybavení se průběžně obnovuje a doplňuje. V současné době k nám přibyly děti se speciálními vzdělávacími potřebami, tudíž jsme nově nakoupili pomůcky vhodné přímo pro ně. Pedagogické pracovnice je plně využívají a nabízejí je dětem tak, aby bylo zajištěno přiměřené množství podnětů. Podstatná část hraček a pomůcek je v bezpečném dosahu dětí. Dobře na ně vidí, mohou je používat, hrát si s nimi a samostatně je zase ukládat zpět na své místo. Pravidla pro používání a ukládání hraček a pomůcek jsou srozumitelně nastavena. V každé třídě je např. i klavír a sada Orffových hudebních nástrojů, nepřeberné množství materiálu na výtvarnou a pracovní výchovu, spousta hezkých a zajímavých knih. Všechny děti mají své portfolio – desky, do kterých si ukládají své výtvory.

Zahrada mateřské školy a tělocvična nabízejí vhodný prostor k pohybovým aktivitám, hrám a činnostem s náčiním a nářadím pro různé věkové kategorie předškolních dětí. Při pobytu dětí v těchto prostorách se dbá na využívání odpovídajícího vybavení vzhledem k bezpečnosti a věku dětí. Všechny prvky jsou pravidelně kontrolovány. Podpora tělesného rozvoje dětí je řešena pravidelnými vycházkami nerovným terénem do okolí obce, pohybovými aktivitami a hrami na zahradě školy a od 2. pololetí školního roku 2019/2020 i plaveckým výcvikem v plavecké hale ve Slaném.

Výzdoba interiéru mateřské školy se pravidelně obměňuje podle ročních období či aktuálních svátků. Na výzdobě tříd, šaten a chodeb se podílejí děti se svými učitelkami. Rodiče tak mají možnost vidět všechny práce dětí již během školního roku. Mateřská škola je veselá, barevná a i přes starší interiéry má velmi příjemnou a přátelskou atmosféru.

Nástěnky ve vstupní hale a v šatnách informují rodiče o dění v mateřské škole. Komunikace s rodiči probíhá i pomocí aplikace NAŠE MŠ a veškeré aktuální informace jsou k dispozici i na webových stránkách školy www.mspchery.cz.

3.2 Životospráva

Stravování dětí je zajišťováno ve vlastní školní jídelně. Děti mladší 3 let jsou zařazovány do skupiny strávníků 3-6 let, děti s odloženou školní docházkou do skupiny od 7 let. Stravování je formou přesnídávky, oběda a odpolední svačiny, a to v souvislosti s délkou dohodnutého pobytu. Důraz je kladen na kvalitní výběr čerstvých potravin, nápojů, na správnou a pestrou skladbu jídelníčku, zavádění nových receptur, které jsou dalším zpestřením a reagují na současné trendy v oblasti stravování. Snažíme se dodržovat plnění spotřebního koše.

Zaměstnanci školní jídelny úzce spolupracují s pedagogickými pracovnicemi a hledají stále nové formy, jak naučit děti zdravému stravování s jejich spoluúčastí, např. ovocné a zeleninové talíře, možnost výběru nápoje v pitném režimu apod. Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava, jídelníček je pestrý včetně pitného režimu. Pokud někdo nějaké jídlo nejí, není do něj dítě nuceno. Motivujeme však dítě k tomu, aby jídlo alespoň ochutnalo. V pitném režimu má vždy na výběr minimálně ze dvou nápojů. V režimu dne jsou dodržovány vhodné intervaly mezi jídly, denní řád díky své flexibilitě umožňuje organizaci činností přizpůsobit potřebám a aktuální situaci, např. návštěva divadla, výlet, plavání či pozdní příchod dítěte. Čas na stravování je možný upravit dle individuální potřeby. V době stolování jsou děti s ohledem na své schopnosti vedeny k sebeobsluze, dodržování pravidel bezpečnosti a čistoty. Učí se společenskému chování a přirozeně si osvojují pravidla platná v naší společnosti.

Během dne je u dětí respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku. Přizpůsobujeme program nejmenším dětem, které jsou velmi brzy unavené. Děti s nižší potřebou spánku, zvláště předškoláky, naopak ke spánku nenutíme a nabízíme jim klidové aktivity, jako je prohlížení knih, kresba apod.

Snažíme se být s dětmi co nejvíce venku na čerstvém vzduchu. Dopoledne dvě hodiny a při příznivém počasí i v odpoledních hodinách po svačině. Při velmi nepříznivém počasí, mrazu, silném větru nebo smogu je samozřejmě zajištěn adekvátní náhradní program. Pedagogické pracovnice učí děti zdravému životnímu stylu, samy se tak chovají a jsou dětem přirozeným vzorem.

3.3 Psychosociální podmínky

Snažíme se, aby se všichni cítili ve školce příjemně a bezpečně, aby byli spokojení a do školky rádi chodili. A to jak děti, tak dospělí. U nově příchozích dětí uplatňujeme individuální adaptační režim, jejich pobyt postupně prodlužujeme, mohou si vzít oblíbenou hračku nebo je ponecháme ve třídě se sourozencem, pokud také naší mateřskou školu navštěvuje.

Individuální potřeby dětí respektujeme, všechny pedagogické pracovnice mají odbornou způsobilost a dostatečné znalosti z vývojové psychologie a nepřetěžují děti nadměrně náročnými činnostmi, nemají na děti požadavky, které nemohou ještě zvládnout. Klima ve třídách je přátelské, děti mají jasně stanovená pravidla, která se od začátku formou hry a příkladů učí. Jednání s dětmi je přirozenou, citlivou a nenásilnou formou, učitelky navozují pocit klidu a pohody. Všechny děti mají rovnocenné postavení, zamezujeme projevům násilí, šikany, podceňování či zesměšňování. Podporujeme dětská přátelství a ukazujeme dětem cesty, jak se naučit žít v kolektivu. Do vztahů mezi dospělé a děti vnášíme vzájemnou důvěru, toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, solidaritu, pomoc druhým a podporu. Všichni zaměstnanci mateřské školy jsou k dětem empatičtí a uplatňují laskavě důsledný přístup. Podněcujeme vztahy, které vedou k oboustranné důvěře a spolupráci s rodinou.

Vzdělávací nabídku přizpůsobujeme možnostem dítěte. Je tematicky blízká, přiměřeně náročná, užitečná a prakticky využitelná. Motivací jsou průběžně během dne vytvářeny podmínky pro skupinové i individuální činnosti. Snažíme se, aby poměr těchto činností byl vyvážený. Nechce-li se dítě podílet na společné činnosti, má možnost si vybrat jinou aktivitu, buď nabídnutou, nebo dle své volby. Pedagogický přístup je demokratický. Děti jsou vedeny podporujícím způsobem, samostatně se rozhodují a snaží se sami na věci přicházet.

3.4 Organizace

Organizace chodu mateřské školy se řídí Školním řádem, Provozním řádem, směrnicemi ředitelky školy a je v souladu s příslušnými právními předpisy. Denní řád je dostatečně pružný, aby bylo možné reagovat na individuální potřeby dětí a jejich rodičů. Provoz školy je ve všední dny od 6.30 h do 16.30 hodin. Děti mají denně pohybové aktivity, a to jak formou ranního cvičení, tak formou řízených zdravotně preventivních pohybových aktivit, pohybových her a tělovýchovných chvilek. Učitelé se dětem a jejich vzdělávání plně věnují, poměr spontánních a řízených aktivit je vyvážen. Děti mají dostatek času i prostoru na spontánní hru, mají možnost ji dokončit, později v ní pokračovat a své výtvory si nějakou dobu ponechat či vystavit. Děti jsou podněcovány k vlastní aktivitě, experimentování, spoluúčasti a samostatnému rozhodování. Plánování činností vychází z potřeb dětí a jejich individuálních možností. Pracujeme s dětmi ve skupině, individuálně i frontálně.

Respektujeme potřebu soukromí dětí, umožňujeme jim uchýlit se na klidné místo a neúčastnit se společných činností. V současné době se maximálně snažíme materiálně zajistit vybavení mateřské školy. Dle našich možností probíhá postupná rekonstrukce interiérů budovy a nákup nového vybavení. Stanovený počet dětí ve třídách nepřekračujeme, naopak máme ve třídách snížený počet dětí díky umístění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Ke spojování tříd dochází pouze v odpoledních hodinách a ve výjimečných případech z důvodu nemoci.

3.5 Řízení mateřské školy

Povinnosti, pravomoci a úkoly všech zaměstnanců jsou jasně vymezeny. Klademe důraz na týmovou práci, vzájemnou pomoc a spolupráci. V kolektivu se snažíme vytvářet prostředí vzájemné důvěry, tolerance a přátelství. Společně se účastníme školních akcí, jednou do roka utužujeme kolektiv na společné sportovní či kulturní akci v rámci čerpání prostředků z Fondu kulturních a sociálních potřeb. Neustále mezi sebou komunikujeme a předáváme si důležité informace, informační systém funguje i díky programu Správa MŠ. Pravidelně probíhají čtvrtletní pedagogické porady, pololetně provozní porady a denně si mezi sebou předáváme důležité aktuální informace. Ředitelka vytváří prostor na spoluúčast spolupracovnic při řízení, názory každé spolupracovnice jsou přijímány, mají spolurozhodující hlas a všichni se podílí na dění v mateřské škole. Práci všech zaměstnanců ředitelka vyhodnocuje a pozitivně kolegyně motivuje formou odměn a osobních příplatků. Pracujeme jako tým, ke spolupráci vybízíme i rodiče.

Školní vzdělávací program je od školního roku 2019/2020 nový. Vytvořila jej ředitelka školy na základě aktuálních požadavků, inspirace předchozím vzdělávacím programem, námětů učitelek a požadavků některých rodičů. Program je dětem blízký, neboť změny kolem nás v souvislosti se změnami ročních období jsou pro děti přirozené a snadno pochopitelné. Provádíme kontrolní a evaluační činnosti a z jejich výsledků vyvozujeme závěry pro další práci s dětmi, na jejich základě budeme tento vzdělávací program aktualizovat a vylepšovat.

Spolupráce se zřizovatelem školy je na výborné úrovni. Zřizovateli velmi záleží na kvalitě vzdělávání našich dětí, máme z jeho strany maximální podporu. Samozřejmě spolupracujeme i s pracovnicemi oddělení Školství při Magistrátu města Kladno a s Krajským úřadem pro Středočeský kraj. Spolupráce probíhá i mezi ostatními mateřskými školami, zejména s Mateřskou školou Vinařice, neboť s ní sdílíme prázdninový provoz. Naše mateřská škola také velmi úzce spolupracuje s místní základní školou a v případě potřeby i ostatními základními školami v okolí. Spolupráci jsme navázali i se školskými poradenskými zařízeními, jako jsou Pedagogicko-psychologická poradna Středočeského kraje v Kladně, Speciálně pedagogické centrum a pedagogicko-psychologická poradna Slunce ve Stochově, Speciálně pedagogické centrum při základní škole Kladno v Pařížské ulici, Speciálně pedagogické centrum pro sluchově postižené v Praze 5, Pedagogicko- psychologická poradna STEP v Kladně či s centry Rané péče a dalšími, neboť zde máme nově děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Spolupráce probíhá i s místním sdružením Pcherské maminky, o.s., SDH Pchery, Policií ČR a Českým Červeným Křížem.

3.6 Personální a pedagogické zajištění

Pro provoz tří kapacitně naplněných tříd, dle platných předpisů, máme zaměstnáno 7 učitelek mateřské školy včetně ředitelky, které splňují kvalifikaci dle zákona o pedagogických pracovnících nebo si jí průběžně doplňují. Vzhledem k tomu, že jsme pro inkluzivní mateřská škola, zaměstnáváme potřebný počet asistentek pedagoga. Ve třídě dvouletých dětí pracuje chůva. Všechny zaměstnankyně jednají v souladu se společenskými pravidly a pedagogickými a metodickými zásadami výchovy a vzdělávání předškolních dětí.

Rozpis přímé pedagogické činnosti učitelek je nastaven tak, aby jejich souběžné působení v rámci třídy probíhalo v organizačně náročnějších částech dne, jako jsou řízené činnosti a pobyt venku. Činnosti obou pedagogů při souběžném působení ve třídě plánuje učitelka, která začíná ranní směnu. V 1. třídě Motýlků se učitelka s ředitelkou střídají po týdnu. Plán a organizace vychází z konkrétních plánovaných aktivit toho dne.

Všechny pedagogické pracovnice se v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) vzdělávají a získávají nové poznatky k výchově a vzdělávání předškolních dětí.  Ředitelka mateřské školy podporuje profesionalizaci celého týmu včetně sebe, reaguje na aktuální požadavky ve vzdělávání a vývoj současné společnosti. Specializované služby, jako jsou logopedie, rehabilitace či jiná péče o děti se speciálně vzdělávacími potřebami, ke kterým není učitelka sama dostatečně kompetentní, jsou zajišťovány rodiči u příslušných odborníků.

3.7 Spoluúčast rodičů

Usilujeme o vytváření partnerských vztahů mezi školou a rodinou. Podporujeme oboustrannou důvěru, otevřenost a vstřícnost. Umístění dítěte do mateřské školy napomáhá k souladu rodinného a pracovního života zákonných zástupců, zvyšuje prestiž rodiny. Při jednání s rodiči vycházíme z toho, že rodina a dobré zázemí jsou nenahraditelné. Aby vztahy mezi pedagogy a rodiči fungovaly, preferujeme při jednání respekt, pochopení a porozumění, které podpoří ochotu ke spolupráci.

Rodiče mají možnost konzultovat postřehy a poznatky o svém dítěti s paní učitelkou i paní ředitelkou.  Jsou informováni o prospívání jejich dítěte i o individuálních pokrocích, domlouvají se na společných postupech při jeho výchově a vzdělávání. O dění v mateřské škole jsou informování prostřednictvím sdělení na nástěnkách, prostřednictvím informací uvedených na webových stránkách školy www.mspchery.cz i pomocí aplikace NAŠE MŠ, která také slouží ke komunikaci s rodiči a k omlouvání dětí. Rodiče se v případě zájmu mohou podílet na dění v mateřské škole, mohou vznést připomínky i návrhy. Na začátku školního roku probíhají třídní schůzky, individuální konzultace s učitelkou nebo ředitelkou mají rodiče po domluvě. Pravidelně pořádáme Vánoční posezení s rodiči, kde společně něco tvoříme a vzájemně se poznáváme. Rodičovskou aktivitu a zájem podílet se na dění v mateřské škole maximálně podporujeme.

Naším cílem je navázat úzkou spolupráci s rodinou a získat vzájemnou důvěru. Respektujeme konkrétní potřeby jednotlivých dětí či rodin a snažíme se jim porozumět a vyhovět. Chráníme soukromí rodiny a zachováváme diskrétnost. S rodiči jednáme ohleduplně, taktně a snažíme se vyvarovat poskytování nevyžádaných rad.

3.8 Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

U dětí se speciálními vzdělávacími potřebami přizpůsobujeme výchovu a vzdělávání jejich zdravotnímu stavu, jejich možnostem a individuálním potřebám. Od školního roku 2019/2020 máme zapsáno 8 dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními, což pro nás bude nová zkušenost. Na základě doporučení ze školského poradenského zařízení vypracováváme dětem v případě potřeby individuální vzdělávací plán, plán pedagogické podpory a volíme takové metody a formy vzdělávání, které jsou v souladu se stanovenými podpůrnými opatřeními a s naším školním vzdělávacím programem. Úzce spolupracujeme se zákonnými zástupci dítěte, odborníky z oblasti speciálního vzdělávání, školskými poradenskými zařízeními a centry rané péče. V současné době pořizuje ředitelka mateřské školy doporučené kompenzační pomůcky, speciální učebnice a zajišťuje personální podporu v podobě asistentů pedagoga pro nově zapsané děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Dětem se snažíme vytvořit takové prostředí a přístup, se kterým budou maximálně spokojené, dojde k rozvoji jejich samostatnosti, sebeobsluhy a přirozeně se začlení do kolektivu.

3.9 Podmínky vzdělávání dětí nadaných

U mimořádně nadaných dětí se snažíme rozvíjet jejich talent všemi možnými prostředky a vzdělávacími postupy. Vytváříme takové podmínky, aby dítě co nejvíc využilo svůj potenciál s ohledem na individuální možnosti. V roce 2019 jsme navštívili seminář společnosti Mensa ČR – Podporujeme nadané děti pro budoucnost, kde jsme se dozvěděli o nových možnostech, jak nadané děti podpořit a maximálně rozvinout jejich potenciál, jak nadané dítě poznat, protože je mnoho typů takových dětí a jak konkrétně s kterým tipem pracovat. Kam směřovat rodiče, mají-li doma mimořádně nadané dítě.

V naší mateřské škole mají děti možnost účastnit se výtvarných soutěží, jejich talent rozvíjíme seznamováním s různými tradičními i netradičními výtvarnými technikami, experimentujeme, dáváme jim prostor pro seberealizaci a uplatnění vlastní fantazie. Pohybové dovednosti rozvíjejí v tělocvičně, na školní zahradě i při vycházkách venku. Jejich dramatickou a přednesovou stránku podporujeme při realizaci vystoupení pro rodiče a veřejnost, na akcích obce. Zvídavým dětem prohlubujeme a rozšiřujeme učivo k danému tématu, nabízíme jim zajímavé encyklopedie, pracovní listy, umožňujeme jim stimulovat jejich rozvoj individuálními činnostmi dle jejich vlastní volby.

3.10 Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

V naší mateřské škole jsou dvouleté děti vítané. Chodí do 1. třídy Motýlků, která je přizpůsobená jejich vývojovým specifikům a působí v ní i chůva. U takto malých dětí doporučujeme postupný adaptační režim, který vytváří prostor na provázanost režimu mateřské školy s rodinou a jednotné působení na dítě. Našim cílem je nastavit velmi dobrou komunikaci a spolupráci s rodinou a posilovat vzájemnou důvěru, abychom dětem co nejvíce jejich nástup do školky zpříjemnili a cítily se u nás bezpečně, spokojeně a jistě.

Vývojová specifika dětí raného věku jsou jiná, než u předškolních dětí od tří let. Jsou více sebestředné, projevují velkou touhu po poznání, vymezují se vůči ostatním, osamostatňují se, neorientují se v čase ani v prostoru, mají velkou touhu aktivního pohybu a potřebují častější odpočinek. Rozdíly v jejich psychomotorickém vývoji mohou být velmi výrazné. Proto dodržujeme pravidelný režim a rituály. Při vzdělávání vycházíme ze ŠVP, který přizpůsobujeme možnostem a schopnostem dvouletých dětí, poskytujeme jim pestrou nabídku činností zaměřenou na celkový rozvoj, posilování jemné i hrubé motoriky, utváření základů budoucích kompetencí. Volíme vhodné metody a formy práce, protože děti udrží pozornost výrazně kratší dobu a nevydrží v klidu. Umožňujeme jim střídání činností a dostatek pohybu. Při pohybu dbáme na zvýšenou bezpečnost. Děti se nejvíce učí a rozvíjí hrou, nápodobou a prožitkem. Rychleji se unaví, proto mají více času na realizaci činností, při stravování i odpočinku během dne. Zajišťujeme jim více individuální péče, nastavujeme srozumitelná a jednoduchá pravidla. Uplatňujeme laskavě důsledný přístup. Rozvíjíme a upevňujeme základy sebeobsluhy a hygienických návyků. Při stravování děti poznávají nové chutě, učí se správnému stolování.

  1. Organizace vzdělávání

Mateřská škola zajišťuje celodenní provoz od 6.30 do 16.30 hodin. Má tři třídy, každá třída se naplňuje maximálně do počtu 24 dětí. Výjimka z počtu není udělena. Do třídy se snažíme zařazovat děti přibližně stejného věku, ale i dle aktuálních potřeb (např. speciálně vzdělávacích). Může se tedy jednat i o heterogenní skupiny. Souběžné působení dvou učitelů ve třídě je dle aktuálních možností, v současnosti 2,5 hodiny, a to v době probíhajících řízených činností a pobytu venku.

Nejdůležitějším prostředkem výchovy a vzdělávání je hra. Hra je vývojovou potřebou dětí, díky ní se celá jejich osobnost rozvíjí. Rozvíjejí se praktické dovednosti, zručnost, pohybové schopnosti, bystrost a postřeh, ale i citové reakce a prožívání, vztahy k vrstevníkům i dospělým, charakter a morální vlastnosti. Podstata hry spočívá v možnostech dítěte, dítě ji přirozeně zvládá a tím podporuje svou psychickou rovnováhu. Ověřuje si nabyté zkušenosti, dovednosti, vědomosti a umožňuje mu je zdokonalovat. Hra je vlastně modelová situace, kdy se dítě učí poznávat předměty, lidi i sebe sama v určitých situacích. Důležitá je nápodoba a vcítění. Hra uspokojuje potřeby dítěte vykonávat činnosti, které ještě samo dělat nemůže (např. námětové hry na lékaře, řízení automobilu, na obchod, na rodinu,..) a pomáhá mu v orientaci ve významných sociálních kontaktech a komunikaci. Význam hry pro dítě je etický a intelektuální. Etický tím, že dítě získává k činnostem aktivní vztah a vytváří si základní postoje k okolí. Intelektuální tím, že hra je vlastně formou životní praxe, při které dítě reaguje na skutečnost, aktivně jí přetváří a procvičuje si myšlenkové úsilí. Hra je formou poznávání světa a dítě si z ní bere to, co pochopilo ze světa dospělých. Hra má tedy komplexní charakter, kdy se v ní rozvíjejí různé stránky osobnosti.

Zaměřujeme se na celkový rozvoj dětí, jejich učení a poznání, osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost a na získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. Vzdělávání je vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb speciálních.

  1. První třída Motýlci

V první třídě Motýlku jsou umístěny děti nejmladší, zpravidla dvou a tříleté. Realizace vzdělávání zde aktuálně probíhá s podporou asistentky pedagoga a chůvy. Cíle vzdělávání v této třídě jsou zejména adaptace na školní prostředí, rozvoj sociálních dovedností, sebeobsluhy a samostatnosti, rozvoj komunikace, naučit se dodržování pravidel třídy a dennímu režimu, vytvoření vhodných pracovních návyků. Uplatňujeme individuální, citlivý a trpělivý, avšak důsledný přístup. Školní vzdělávací program přizpůsobujeme vývojovým specifikům nejmladších dětí, jejich individuálním možnostem, vyšší potřebě pohybu a brzké unavitelnosti.

Vnitřní režim třídy:

6.30 – 8.05

příchod dětí do mateřské školy, předávání dětí pedagogickým pracovnicím do třídy, adaptace, volné hry

 8.05 - 8.30

komunitní kruh, ranní cvičení a pohybové aktivity

 8.30 – 8.55

osobní hygiena, přesnídávka

 8.55 - 9.20

řízené činnosti spojené s plněním školního vzdělávacího programu, volné hry dětí

9.20-11.35   

příprava na pobyt venku, pobyt dětí venku, příp. náhradní činnost. Osobní hygiena

11.35-12.10

oběd a osobní hygiena dětí, převlékání do pyžamek

12.10-14.10

spánek a odpočinek dětí respektující rozdílné potřeby dětí, individuální práce s dětmi s nižší potřebou spánku, poslech pohádek

14.10-14.35

vstávání a převlékání dětí, osobní hygiena, odpolední svačina

14.35-16.30

volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry, zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí, v případě pěkného počasí mohou probíhat na zahradě mateřské školy

 

4.2 Druhá třída Berušky

V druhé třídě Berušek jsou nejčastěji děti tří a čtyř leté. Realizace vzdělávání probíhá aktuálně s podporou asistentky pedagoga. Plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí s ohledem na individuální vzdělávací potřeby, možnosti a pracovní tempo. Vzdělávání probíhá dle ŠVP s přizpůsobením se konkrétní situaci. Využíváme kooperativního a prožitkového učení hrou a činnostmi dětí, které jsou založené na přímých zážitcích dítěte, podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat, podněcují radost dítěte z učení, jeho zájem poznávat nové, získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti. Uplatňujeme situační učení, kdy vytváříme a využíváme situace poskytující dítěti praktické ukázky životních souvislostí tak, aby se naučily dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebují. Významnou roli hraje i využití spontánního sociálního učení, které je založené na principu nápodoby.

Vnitřní režim třídy:

6.30 – 8.05

příchod dětí do mateřské školy, předávání dětí pedagogickým pracovnicím do třídy, adaptace, volné hry

 8.05 - 8.35

komunitní kruh, ranní cvičení a pohybové aktivity

 8.35 – 8.55

osobní hygiena, přesnídávka

 8.55 - 9.20

řízené činnosti spojené s plněním školního vzdělávacího programu, volné hry dětí

9.20-11.35   

osobní hygiena, příprava na pobyt venku, pobyt dětí venku, příp. náhradní činnost. Osobní hygiena.

11.35 -12.10

oběd a osobní hygiena dětí, převlékání do pyžamek.

12.10 -14.10

Spánek a odpočinek dětí respektující rozdílné potřeby dětí, individuální práce s dětmi s nižší potřebou spánku, poslech pohádek.

14.10- 14.35

vstávání dětí, osobní hygiena, odpolední svačina

14.35 -16.30

volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry, zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí, v případě pěkného počasí mohou probíhat na zahradě mateřské školy

 

4.3 Třetí třída Žabičky

Ve třetí třídě Žabiček jsou děti pěti až šesti leté a děti s odkladem školní docházky. Někdy i děti čtyř leté. V letošním školním roce zde působí dvě asistentky pedagoga. Tuto třídu navštěvují nejvíce děti s povinnou předškolní docházkou. Probíhá zde intenzivní příprava do základní školy. Nadále je samozřejmě využíváno prožitkové a kooperativní učení hrou a činnostmi dětí, situační učení a spontánní sociální učení. Didakticky zacílené činnosti přímo či nepřímo motivované učitelkou, v nichž je zastoupeno spontánní a záměrné učení, jsou dětem nabízeny v souladu s ŠVP, děti mají možnost volby a aktivní účasti. Díky tomu se postupně rozvíjejí v základních dovednostech (motorických, poznávacích,..) vzhledem ke svým optimálním možnostem tak, aby docílily úspěchu. Ve třídě je k dispozici i interaktivní Multiboard, který je při vzdělávání velkým pomocníkem. A jednu hodinu týdně si děti osvojují kompetence k ICT pomocí činností s použitím tabletů. Ve druhém pololetí školního roku probíhá plavecká výuka v plavecké hale ve Slaném.

Vnitřní režim třídy

6.30 – 8.05

příchod dětí do mateřské školy, předávání dětí pedagogickým pracovnicím do třídy, adaptace, volné hry

 8.05 - 8.35

komunitní kruh, ranní cvičení a pohybové aktivity

 8.35 – 8.55

osobní hygiena, přesnídávka

 8.55 - 9.25

řízené činnosti spojené s plněním školního vzdělávacího programu, předškolní příprava

9.25-11.35   

Osobní hygiena, příprava na pobyt venku, pobyt dětí venku, příp. náhradní činnost. Osobní hygiena.

11.35 -12.10

Oběd a osobní hygiena dětí, převlékání do pyžamek

12.10 -14.00

Spánek a odpočinek dětí respektující rozdílné potřeby dětí, individuální práce s dětmi s nižší potřebou spánku, poslech pohádek.

14.00- 14.35

vstávání dětí, osobní hygiena, odpolední svačina

14.35 -16.30

volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry, zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí, v případě pěkného počasí mohou probíhat na zahradě mateřské školy

 

4.4 Doplňkové aktivity

Doplňkové aktivity, které společně plánujeme na daný školní rok, jsou organizovány jak v dopoledních hodinách, tak i odpoledne. Tematicky navazují na integrované bloky, doplňují je a rozšiřují tak vzdělávací nabídku. V případě výletů je organizace dne uzpůsobena daným potřebám.

Nabídka doplňkových aktivit: plavecký výcvik včetně využití sauny, ICT vzdělávání, divadelní představení, hudební pořady, karneval, Halloween, návštěva výstav, návštěva základní školy, hasičské zbrojnice, dopravní výchova s ukázkou modelů aut, ukázka živých zvířat a ptáků, návštěva ZOO, návštěva hradů a zámků, výlet do naučně zábavného parku, oslavy čarodějnic, Dne dětí, Den Země, celodenní výlety, účast ve výtvarných soutěžích, zajištění vyšetření zraku, účast na vítání občánků obce Pchery, mikulášská besídka, zpívání pod vánočním stromem, fotografování dětí, zimní sportovní hry, besídka a rozloučení s budoucími školáčky, velikonoční a vánoční tvoření, tvoření s rodiči, odpolední kroužek angličtiny.

4.4 Zápis k předškolnímu vzdělávání

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné.

Do mateřské školy tedy přednostně přijímáme děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně pátého roku věku a děti s odloženou školní docházkou. Dále děti, které před začátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dosáhnou nejméně čtvrtého a nejméně třetího roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku.

Bude-li volná kapacita v MŠ, může ředitelka přijmout i děti dvouleté, přednostně ze spádové oblasti, ale pouze v případě, že budou schopné účastnit se vzdělávání v mateřské škole.

Dále mohou být přijaty děti, které jsou z jiné spádové oblasti, též do naplnění kapacity mateřské školy. 

Zápis dětí k předškolnímu vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (školský zákon) a vyhláškou č. 14/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Koná se v období od 2. do 16. května daného školního roku. Ředitelka školy stanoví termín zápisu po dohodě se zřizovatelem, zveřejní jej na webu školy, vývěsce zřizovatele a na nástěnce v mateřské škole.

  1. Charakteristika vzdělávacího programu

Školní vzdělávací program s názvem Jaro, léto, podzim, zima, ve školce je dětem prima, je inspirován střídáním ročních období, změnami a situacemi, které se kolem dítěte dějí. Obsah ŠVP bezprostředně souvisí s přirozeným životem a s konkrétním prostředím dětí. Vzdělávací nabídka je uspořádána do jedenácti integrovaných bloků, které souvisí s typickými znaky v jednotlivých měsících roku. Poslední integrovaný blok je prázdninový.

            5.1 Zaměření školy

Mateřská škola ve Pcherách patří ke klasickým mateřským školám. Filosofií naší školy je rozvíjet samostatné a zdravě sebevědomé bytosti, které mají přehled, a to cestou přirozené výchovy a vzdělávání. Položit základy k celoživotnímu vzdělávání všem dětem podle jejich možností, schopností, zájmů a potřeb. Chceme, aby děti v naší mateřské škole prožily šťastné dětství plné her, radosti, kamarádů a kvalitních prožitků. Aby získaly hodnoty a základy, na kterých budou stavět dále ve škole a v životě.

            5.2 Dlouhodobé cíle

Našim dlouhodobým cílem, je UČIT DĚTI:

  • Učit se znát – získávat vědomosti, učit se objevovat nové věci, získávat poznatky, analyzovat je, dávat je do souvislostí, řešit problémy.
  • Učit se jak na to – získávat různé dovednosti a návyky potřebné pro život, komunikovat.
  • Učit se žít společně – rozvíjet porozumění s jinými lidmi, poznávat, že všichni máme práva, ale i povinnosti, osvojit si pravidla společenského chování, rozvíjet empatii, společně řešit problémy, pracovat jako člen týmu.
  • Učit se být – rozvíjet vnitřní kvality jedince, budovat jeho hodnotový systém, pěstovat zdravý životní styl, schránit přírodu.

Naše dlouhodobé cíle jsou shodné s dlouhodobými cíli v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání, a to konkrétně:

  • rozvíjení dítěte, jeho učení a poznávání,
  • osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost,
  • získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.

Naplňováním těchto cílů děti směřujeme k získání klíčových kompetencí:

  • kompetence k učení,
  • kompetence k řešení problémů,
  • kompetence komunikativní,
  • kompetence sociální a personální,
  • kompetence činnostní a občanské.

5.3 Uplatňované metody a formy vzdělávání

Vhodné metody a formy vzdělávání vždy přizpůsobujeme cíli a volíme je dle konkrétní situace. Nejčastěji využívanou metodou je prožitkové a kooperativní učení hrou a činnostmi dětí, které je založeno na přímých zážitcích dítěte, podporuje dětskou zvídavost, umožňuje získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti. V dostatečné míře je z metod aktivizujících uplatňováno i situační učení založené na principu přirozené nápodoby.

Z klasických vzdělávacích metod uplatňujeme metody slovní – vyprávění, vysvětlování, předčítání, popis, rozhovor, dialog, diskuze, dramatizace. Z názorných metod jsou to pozorování, demonstrace, exkurze, práce s obrazem, instruktáž. U metod praktické činnosti a vytváření praktických dovedností využíváme manipulování s předměty, experimentování, produkční metody.

Dbáme na vyváženost spontánních a řízených činností, jejich prolínání a přizpůsobení potřebám a možnostem dětí. Tvořivou improvizaci považujeme za nezbytnou součást práce pedagoga.

Didaktický styl vzdělávání je v naší mateřské škole založen na principu vzdělávací nabídky, na individuální volbě a aktivní účasti dítěte. Učitelka je průvodkyní dítěte na jeho cestě za poznáním a probouzí v něm aktivní zájem. Iniciuje vhodné činnosti, připravuje prostředí, nabízí dítěti příležitosti jak poznávat, přemýšlet a porozumět všemu kolem sebe a sobě stále účinnějším způsobem.

Formy vzdělávání jsou většinou skupinové, dále individuální a frontální. Děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách.

5.4 Zajištění průběhu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných

Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných se řídíme především doporučením ze školského poradenského zařízení. Již před nástupem dítěte do školky probíhá konzultace s pracovníkem tohoto zařízení, případně s jiným specialistou, např. z rané péče, abychom dostali základní informace o diagnóze či nadání dítěte a mohli se na jeho příchod připravit. Současně probíhá i spolupráce s rodiči. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami a děti nadané se vzdělávají dle stejného ŠVP jako ostatní, vzdělávání přizpůsobujeme jejich individuálním možnostem a schopnostem. Do vzdělávání zahrnujeme podpůrná opatření a volíme vhodné vzdělávací metody. Podpůrná opatření prvního stupně si stanovujeme sami, podkladem je vypracování Plánu pedagogické podpory (PLPP). Ten vypracovávají třídní učitelky. U dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně se řídíme již zmíněným doporučeními ŠPZ a realizujeme je na základě tohoto dokumentu. Zavádíme podpůrná opatření dle stupně, může jít o přítomnost asistentky pedagoga ve třídě, používání vhodných kompenzačních a učebních pomůcek, přizpůsobení obsahu, forem i metod vzdělávání individuálním potřebám, zdravotnímu stavu a možnostem dítěte. ŠPZ nám může uložit vzdělávání dítěte dle Individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Ten vypracovává ředitelka školy na základě Doporučení a na základě písemné žádosti zákonných zástupců. Konzultuje jej se ŠPZ a s rodiči. Pololetně dochází k zhodnocení výsledků a průběhu vzdělávání dítěte, doporučení vzdělávání na další období. ŠPZ následně vyhodnocuje dodržování postupů a opatření stanovených v IVP.  Pravidla pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných určuje vyhláška č. 27/2016 Sb., začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 této vyhlášky.

5.5 Zajištění průběhu vzdělávání dětí od dvou do tří let

Vzdělávání dvouletých dětí probíhá podle stejného ŠVP, jako vzdělávání ostatních dětí. Zajišťujeme jej s ohledem na vývojová specifika takto malých dětí, větší potřebu pohybu a vyšší míru unavitelnosti. ŠVP přizpůsobujeme jejich individuálním potřebám a možnostem. Spolupracujeme s rodiči, přizpůsobujeme denní režim. K dispozici máme chůvu, která se stará zejména o přebalování, mytí a oblékání dětí, vedení dětí k hygienickým návykům, dodržování zásad prevence úrazů a bezpečnosti apod.

Cílem vzdělávání dvouletých dětí je zejména adaptace na školní prostředí, rozvoj sociálních dovedností, rozvoj komunikace, rozvoj sebeobsluhy a samostatnosti, zapojení se do kolektivu třídy, dodržování pravidel třídy a denního režimu, vytvoření vhodných návyků (hygienických, pracovních,..).

5.6 Prevence sociálně patologických jevů

Se sociálně patologickými jevy jako je týrání, šikana, drogy, nesnášenlivost a v poslední době i stále častěji se projevující netolismus a násilí ve školním prostředí, se mohou setkat děti již v předškolním věku. Proto začínáme s primární prevencí se začátkem docházky do mateřské školy. Potřebné informace si děti osvojují formou přiměřenou jejich věku a schopnostem. Výskyt rizikového chování minimalizujeme:

  • vytvářením pozitivní motivace pro činnosti,
  • vytvořením a upevněním pravidel společného soužití,
  • vedením k výchově ke zdravému životnímu stylu,
  • vytvářením nestresujícího prostředí,
  • nabídkou adaptačního programu,
  • dáváme možnost samostatného rozhodování,
  • učíme děti odmítnout a požádat o pomoc,
  • prostřednictvím prožitkového učení učíme děti rozhodovat se a volit z více možností,
  • dostatečně pestrou a širokou nabídkou činností a aktivit,
  • vnímavostí a empatií k potřebám jednotlivých dětí,
  • vytvářením prosociálních postojů – tolerance, respekt, sociální citlivost vůči postiženým lidem, jiným národům i etnickým menšinám či dětem ze sociálně slabých rodin,
  • spoluprací s rodiči a se školskými poradenskými zařízeními.

Do pedagogické práce zařazujeme činnosti působící v oblasti prevence sociálně patologických jevů, které se přirozeně prolínají celým výchovně vzdělávacím procesem.

Jedná se zejména o činnosti na témata:

  • pravidla společného soužití, školka bez šikany, správná výživa, co je zdraví a hygiena, co nám škodí (např. kouření, alkohol, drogy, gamblerství, netolismus), rodinné vztahy, násilí, komu můžeme svěřit své trápení, nebezpečné situace (hrozící nebezpečí od některých lidí), prázdninová nebezpečí.
  1. Vzdělávací obsah

Vzdělávací obsah je rozpracován do jedenácti integrovaných bloků. V každém bloku se prolíná všech pět oblastí předškolního vzdělávání. Vzdělávací oblasti jsou oblasti rozvoje dítěte a jeho kompetencí. Jsou jimi:

  • Dítě a jeho tělo – oblast biologická,
  • Dítě a jeho psychika – oblast psychologická,
  • Dítě a ten druhý – oblast interpersonální,
  • Dítě a společnost – oblast sociálně kulturní,
  • Dítě a svět – oblast environmentální.

Tyto oblasti jsou vzájemně provázány, vytvářejí společně fungující celek, v životní skutečnosti nedělitelný.

Integrované bloky včetně podtémat jsou pro všechny pedagogy závazné, z nich odvozují a tvoří konkrétní vzdělávací nabídku činností ve svých třídních vzdělávacích programech. Bloky však nabízejí i dostatek prostoru pro tvořivost i možnost reagovat na aktuální podmínky dané třídy. Středem zájmu se stávají takové situace, ve kterých se budou děti v budoucnosti nacházet a budou muset v takových situacích určitým způsobem jednat.

Životní situace, s nimiž se dítě v mateřské škole setkává, a zahrnujeme je dle aktuálních podmínek do integrovaných bloků, jsou určovány:

  • tokem času (roční období, svátky),
  • předpokládanými událostmi (např. příchod nových dětí, změna učitelky, vstup dětí do ZŠ, plánované akce v MŠ a obci),
  • aktuálními situacemi (např. nemoc dítěte, příchod cizinců, narozeniny a svátky dětí, narození sourozence, stěhování, staveniště v okolí,..),
  • spontánními situacemi (první sníh, zajímavý předmět z domova, výsměch kamarádovi, vulgární slova,..)

6.1 Přehled integrovaných bloků

I. Kdo všechno přišel do školky.

Smyslem integrovaného bloku je adaptace dětí na nové prostředí a kolektiv, a to zejména pro ty, které přišly do školky poprvé. Starší děti si již upevňují vazby s kamarády, učitelkami a prostředím. Pro nejstarší děti je toto období zaměřené na individualitu, uvědomění si sebe sama, svého místa a postavení ve skupině kamarádů. Jsem nejstarší, mám odpovědnost, zvládnu to? Brzy půjdu do školy, co vše se chci v letošním roce naučit? Co chci poznat? Co bych chtěl ve školce prožít? Seznámíme se s místem a prostředím, ve kterém žijeme a vytvoříme si pozitivní vztah k němu – školka, kamarádi, domov, naše obec.

Dílčí témata:

  • Škola na nás volá.
  • Naše třída.
  • Mám nové kamarády.
  • Tady jsem doma.

Klíčové kompetence, k jejichž získání směřujeme:

  • Kompetence k učení:
    • Učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje, při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům.
    • Učí se s chutí, pokud se mu dostává uznání a ocenění,
  • Kompetence k řešení problémů:
    • Nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu.
  • Komunikativní kompetence:
    • Domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci.
    • Průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím.
  • Sociální a personální kompetence:
    • Samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej.
    • Projevuje dětským způsobem citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu, lhostejnost.
    • Napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí.
    • Je schopno chápat, že lidé jsou různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem.
  • Činnostní a občanské kompetence:
    • Učí se svoje činnosti a hry plánovat, organizovat, třídit, vyhodnocovat.
    • Zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje, je otevřené aktuálnímu dění.
    • Má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu a snaží se podle toho chovat.
    • Uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat, chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu.
    • Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské).

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Usnadnění vstupu do mateřské školy novým dětem vhodnou organizací a laskavým přijetím.
  • Pomoc dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.
  • Seznámení se s pravidly třídy.
  • Naučit se správně používat pomůcky.
  • Vedení dětí k navazování kontaktů mezi sebou navzájem.
  • Rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu.
  • Posilování prosociálního chování ve vztahu k druhým.
  • Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat, patřit ke společenství ve třídě, škole.
  • Vytváření vztahu k místu a prostředí, ve kterém dítě žije.
  • Osvojování si dovedností k podpoře osobní pohody, pohody prostředí.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast

  • Přivítání dětí básničkou s pohybem „Dobrý den“, „Bublina“.
  • Pomoc dětem při adaptaci na nové prostředí laskavým a milým přístupem.
  • „Výlet po školce“ prohlídka třídy, školky, ukázka jednotlivých místností a vysvětlení jejich účelu.
  • Pohybové hry s míčem „Na jména“ nebo „Kutálení s míčem“.
  • Didaktická hra „Najdi svou značku“.
  • „Pojmenuj a vybarvi svou značku“ – vykreslování i volná kresba.
  • Vykreslování pravidel společného soužití.
  • Zdravotně zaměřené činnosti – jóga, protahovací a relaxační cvičení.
  • Chůze, běh, skoky a poskoky, lezení, změny poloh a pohybů těla v rámci RC i PV.
  • Konstruktivní hry se stavebnicemi a drobným materiálem – stavba školky, svého domova.
  • Úklid hraček – „Kam co patří?“

Psychologická oblast

  • Svolávací básnička „Hola, děti, hola“, uklízecí básnička „Ve školce ať máme čisto“.
  • Píseň „Levá, pravá“, Hlava, ramena, kolena palce“, „Káčátka se batolí“.
  • Říkanky „Po prázdninách“, „Brambora“.
  • „Pravidla třídy“ – pomocí situačního učení si osvojujeme pravidla třídy, chování a jednání.
  • Rozhovory v kruhu, individuální konverzace na aktuální téma, dění ve školce.
  • Spontánní hra, volné hry, námětové hry a činnosti.

Interpersonální oblast

  • Běžné komunikační aktivity dětí mezi sebou.
  • Seznamovací hry, např. „Uzel“, „Házení míče“.
  • Společné povídání.
  • Pomáhat rozvíjet tvořivé hry, např. “Na domácnost“, neubližovat si, půjčovat si hračky.
  • Hry a činnosti vedoucí k ohleduplnosti, kooperaci, např. hry s padákem, „na honěnou“.

Sociálně kulturní oblast

  • Volná kresba, rozvoj fantazie, zachycení děje „Prázdniny“.
  • Práce s pohádkou – poslech, vyprávění.
  • Zpěv známých písní u klavíru dle přání dětí – zjišťovat pěveckou úroveň dětí.
  • Tanečky, např. „Pásla ovečky“.

Environmentální oblast

  • Úklid třídy.
  • Třídíme odpad.
  • Vycházky do okolí obce, PV na zahradě – pozorování přírody kolem nás.

Očekávané výstupy:

  • Provést jednoduché pohyby dle pokynů a vzoru učitelky společně s básničkou.
  • Zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, pohyb ve skupině dětí.
  • Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem.
  • Ovládat koordinaci ruky a oka.
  • Zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami.
  • Zvládat sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky.
  • Správně vyslovovat, vyjadřovat své myšlenky, formulovat otázky.
  • Učit se zpaměti krátké texty.
  • Porozumět významu piktogramu.
  • Umět popsat, co je na obrázku, poznat svou značku.
  • Záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost.
  • Odloučit se na určitou dobu od rodičů a být aktivní i bez jejich podpory.
  • Prožívat radost ze zvládnutého a poznaného.
  • Prožívat a projevovat co cítí – soucit, radost, strach, smutek, spravedlivě se dělit o hračky, pomůcky, chovat se ohleduplně.
  • Navazovat kontakty s učitelkou a ostatním personálem v MŠ.
  • Dodržovat dohodnutá pravidla.
  • Respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky,..
  • Bránit se projevům násilí jiného dítěte.
  • Pomáhat pečovat o okolní životní prostředí

II. Objevujeme podzim.

Blok je zaměřen na vše, co souvisí se znaky podzimu, sklízením a zpracováním jeho plodů, změnami v přírodě. Oslavíme společně státní svátek i Halloween a pokusíme se zamyslet nad nadcházejícími svatodušními svátky.

Dílčí témata:

  • Na poli.
  • Na zahradě.
  • V lese.
  • Jak se příroda změnila.

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení:
    • Klade si otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje, chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí, poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo.
  • Kompetence k řešení problémů:
    • Všímá dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem.
  • Komunikační kompetence:
    • Komunikuje v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými, chápe, že být komunikativní, vstřícné a aktivní je výhodou.
    • Ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní.
  • Sociální a personální kompetence:
    • Dokáže se prosadit ve skupině, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.
    • Spolupodílí se na společných rozhodnutích, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobuje se jim.
  • Činnostní a občanské kompetence:
    • Chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že svá rozhodnutí také odpovídá.
    • Má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení, k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, váží si práce i úsilí druhých.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj dětských přátelství.
  • Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních. Využívat k tomu vyprávění dle skutečnosti i podle obrázků.
  • Rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně logickému.
  • Rozvoj paměti, pozornosti představivosti a fantazie.
  • Osvojování návyků k podpoře osobní pohody.
  • Rozvoj a kultivace mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání motivované podzimní přírodou a jejími plody.
  • Osvojování jednoduchých poznatků o světě a životě, o přírodě a jejích proměnách.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast

  • Cvičení motivované prací na poli, na zahradě, růstem rostlin + říkanky spojené s pohybem.
  • Běh s vyhýbáním – např. „Let vlaštovek“.
  • Skoky, poskoky mezi překážkami, postřeh, pohotovost, např. PH „Zaječí pelíšky“.
  • Zrakové vnímání s orientací na dané téma – „Co se sklízí na poli, zahradě?“ „Co roste v lese?“
  • Procvičování vnímání všemi smysly – „Poznáváme ovoce, zeleninu“ – organizování výstavky a ochutnávky.
  • Rozvoj jemné motoriky, správné držení tužky, uvolňování zápěstí – pracovní listy, vykreslování, dokreslování, vystřihování.
  • Podpora pracovní zručnosti s různými materiály, např. skládání a lepení papíru, stříhání, lepení listů, otisk přírodnin (listy, jablíčka, bramborová tiskátka).
  • Procvičení drobných prstových svalů – vytrhávání muchlání a mačkání papíru, např. „Muchomůrka“
  • Manipulace s drobnými přírodninami, např. sestavování vzorů, stavba domečků pro zvířátka.

Psychologická oblast

  • Rozšiřování slovní zásoby o slova označující činnosti, jevy, které souvisejí s podzimní přírodou, popis „Co vidím na obrázku? Kolem sebe?“
  • Naučit se nové básničky a písničky, např. „Vlaštovičko, leť“, „Pod naším okýnkem“, „Vzal si mrak“, „Mám šáteček, mám“, „Brambora“, „Muchomůrka“.
  • Rozvíjení fonematického sluchu pomocí vytleskávání slov na dané téma.
  • Veršovánky na hlásky s (sysel, sova, strašák) a c (cvrček, cibule).
  • Určování počtu a vedení dětí k osvojení řady 1-6, první a poslední.
  • Porovnávání množství – více, méně, stejně.
  • Rozhovory v kruhu, individuální konverzace na aktuální téma, dění ve školce.
  • Spontánní hra, volné hry, námětové hry a činnosti.

Interpersonální oblast

  • Běžné komunikační aktivity dětí mezi sebou.
  • Společné povídání na dané téma, např. „Jak se člověk stará o úrodu?“, „Co je to státní svátek, co je to Halloween?“
  • Hry a činnosti vedoucí k ohleduplnosti, kooperaci, např. PH „Šáteček“
  • Radost prožitá s kamarády při oslavách Halloweenu – společná práce: výzdoba mš, dlabání dýní, strašidelný karneval.

Sociálně kulturní oblast

  • Malování a kreslení na náměty pohádek, např. „O řepě“, „Jak krtek ke kalhotkám přišel“.
  • Modelování ovoce, zeleniny.
  • Konstruktivní hry s obyčejným i kinetickým pískem.
  • Zpěv u klavíru, radost ze zpěvu, správná intonace.
  • Taneček „Měla babka“.
  • Poslech pohádek.

Environmentální oblast

  • Poznatky o podzimní přírodě a jejích proměnách.
  • Vycházky – znaky podzimu, rozhovory s dětmi.
  • Prohlížení encyklopedie „Co víme o ptácích?“
  • Poznáváme volně žijící zvířata – prohlížení knih, encyklopedií, Multiboard.

Očekávané výstupy:

  • Upevňovat přímé držení těla, správné dýchání.
  • Procvičit běh s vyhýbáním.
  • Posílit všechny smysly, zvláště zrakové vnímání a orientaci.
  • Ovládat koordinaci oka a ruky, zvládat jemnou motoriku – stříhání a bezpečnost s nůžkami.
  • Popsat situaci.
  • Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech.
  • Správně držet tužku, pečlivě dokreslovat a vykreslovat.
  • Rozšiřovat slovní zásobu, péče o správnou výslovnost.
  • Rozvíjet cit pro fonematický sluch.
  • Poznat a pojmenovat plody podzimu a volně žijící zvířata.
  • Určovat počet 1-6
  • Vědět, co znamenají pojmy první poslední.
  • Umět porovnávat: více, méně, stejně.
  • Vědět, že pracovitost je vlastnost, která přináší člověku úspěch.
  • Soustředit se na poslech pohádky.
  • Poznat život ptáků.
  • Pochválit práci kamaráda, pomáhat si navzájem.
  • Naučit se nové písně a básně.

III. Když padá listí.

Blok nadále charakterizují probíhající změny v přírodě, kdy se vše připravuje na zimu, a to jak zvířata, tak rostliny. Děti se poté seznámí s tím, jak vypadá naše tělo, jaké máme smysly. Budeme si povídat o tom, co jsou to emoce, jak je důležité pečovat o své zdraví a co dělat v případě nemoci.

Dílčí témata:

  • Co umí vítr a déšť.
  • Zvířátka se připravují na zimu.
  • Moje tělo a zdraví.
  • Když kamarád stůně.

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení:
    • Soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků, symbolů.
  • Kompetence k řešení problémů:
    • Chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou, uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit.
  • Komunikativní kompetence:
    • Dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky.
  • Sociální a personální kompetence:
    • Chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování, ubližování.
  • Činnostní a občanské kompetence:
    • Ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj komunikativních dovedností verbálních i neverbálních a kultivovaného projevu.
  • Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavost, radost, zájem, objevování,..).
  • Rozvoj schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a prožitky.
  • Osvojování poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě.
  • Vytváření zdravých životních návyků a postojů.
  • Posilování prosociálního chování ve vztahu k druhému – ve skupině dětí.
  • Vytváření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách.
  • Osvojování dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast

  • Tanečky pro rozvoj pohybových dovedností a ladnosti pohybu, např. tanec s lístky na píseň „Listopad“.
  • Básničky s pohybem, např. „Kapy, kap“.
  • Cviky pro zpevnění a správné držení těla, reakce na signál,
  • Hry na seznámení dětí se všemi smysly člověka, např. „Hry s kostkami“.
  • Grafomotorika – dokreslování deště, lístků.
  • Tematické hry zaměřené na větrné počasí, vzduch („Na blesk a hrom“).
  • Pozorujeme vzduch při dýchání – tváře, nos, ústa, trup.
  • Hry s padákem – „Dešťové kapičky, „Vítr“,..
  • Veselé balonky – nafukujeme a hrajeme si ve dvojicích i skupinkách.
  • Pohybové hry, např. „Kdo je rychlejší“.
  • Pojmenováváme a poznáváme části těla.
  • Osvojení si pojmů kulatý, hranatý, špičatý při hře „Co by se stalo, kdyby“, poznávání geometrických tvarů.

Psychologická oblast

  • Naučit se nové písničky k tématu, např. „Listopad, listopad, lísteček mi na dlaň spad“, „“Prší, prší“.
  • Naučit se nové básničky k tématu, např. „Padá listí zlaté rudé“, „Listopade, listopade, už Ti zima listí krade“.
  • Rytmizace básní, např. „Déšť“ s použitím Orff.hud.nástrojů.
  • Hodnocení jednání postav z pohádky dětmi i učitelkou, např. „Krtek a drak“.
  • Jak je slyšet hrom – akordy v hlubokých tónech, přirovnání.
  • Povídka „Smutný balonek“ - vysvětlení pojmů kruh a koule.
  • Spontánní hra, volné hry, námětové hry a činnosti.
  • Objevování číselné řady pomocí her s obrázky a předměty.

Interpersonální oblast

  • Běžné komunikační aktivity dětí mezi sebou.
  • Hry s padákem – kooperace ve skupině.
  • Společné povídání v komunikačním kruhu a při vycházkách na dané téma.
  • Tematické hry, např. na „Blesk a hrom“, „Poznávání rukou“.
  • Vyprávíme si např., co všechno mohl balonek vidět z výšky, jaké počasí máme nejraději, jak silný vítr bys chtěl být a proč, jak se chovat ke kamarádovi, když stůně.

Sociálně kulturní oblast

  • Prohlédneme si obrázek blesku (interaktivní tabule), voskovou pastelkou nakreslíme blesk, přetřeme černou temperovou barvou, kterou smyjeme pod tekoucí vodou a opět naneseme, vznikne tak dojem mraků – podzimní krajina.
  • Kreslíme, např. různě silně – vánek – vítr – vichřice, lidskou postavu.
  • Malujeme déšť, sněží, polojasno, zamračeno, bouřka, jasno.
  • Modelování z plastelíny – můj kamarád.
  • Dramatizace příběhu – např. ošetřujeme kamaráda, návštěva u zubaře,..
  • Hra na Orffovy hudební nástroje – čím zahrajeme vánek, vítr, vichřici, objevujeme doprovod k písním.
  • Rozfoukáme na čtvrtku modrý inkoust jakou kaluž a nalepíme barevné gumovky.
  • Klovatinou malujeme deštníky, přebarvíme voskovkou a vymýváme.

Environmentální oblast

  • Vyprávíme si na dané téma při různých činnostech, např. „co je déšť, koloběh vody, vítr, hrom, blesk, co znamená sytý hladovému nevěří, co je zdravé a co ne, co je to zdravý životní styl, co našemu zdraví škodí - kouření, drogy, alkohol, přílišné používání mobilů, počítače k hrám,..“
  • Pouštění draků, kdo chodí s rodiči draky pouštět, jaké draky máme. Jak pouštění draků funguje, můžeme na vycházce pouštět draka.
  • Vyhledávání v encyklopedii, např. o lidském těle.

Očekávané výstupy:

  • Vědomě napodobovat jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu.
  • Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, s jednoduchými hudebními nástrojky)
  • Správně vyslovovat, ovládat tempo, dech i intonaci řeči.
  • Porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj, navázat na něj).
  • Učit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatizaci).
  • Popsat situaci (skutečnou, podle obrázku).
  • Přemýšlet, vést jednoduché úvahy a také vyjádřit to, o čem přemýšlí a uvažuje.
  • Vyjadřovat svou fantazii a představivost v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových, dramatických) i ve slovních výpovědích k nim.
  • Přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat na komunikaci.
  • Spolupracovat s ostatními.
  • Vytvářet životní postoje prospívající zdraví.
  • Věnovat se správné výslovnosti a výraznosti řeči, tím si upevnit sebevědomí a zlepšit komunikaci.
  • Formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat.
  • Výtvarně vyjádřit lidskou postavu.
  • Rozvoj jemné motoriky a fantazie.
  • Význam zdravé výživy pro život člověka, učíme se zdravé návyky a zdravý životní styl.
  • Umět pojmenovat části těla, některé orgány, znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, znát, základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, pohybem a sportem.
  • Rozlišovat co prospívá zdraví, co mu škodí.
  • Mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o význam aktivního pohybu a zdravé výživy.
  • Mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat).

IV. Těšíme se na Vánoce.

Zaměříme se na prožití vánoční atmosféry se všemi blízkými lidmi doma i ve školce, na spoluvytváření vánočních tradic, dárků pro blízké. Společně s dětmi připravíme vystoupení pro širokou veřejnost při příležitosti rozsvícení vánočního stromu, užijeme si mikulášskou nadílku, vánoční posezení u stromečku i společné tvoření s rodiči.

Dílčí témata:

  • Přijde k nám Mikuláš
  • Jdeme z pohádky do pohádky
  • Přijde k nám Ježíšek

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení:
    • Má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, které dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije.
    • Učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje, při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům.
  • Kompetence k řešení problémů:
    • Rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou, dokáže mezi nimi volit.
    • Chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou, uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit.
  • Komunikativní kompetence:
    • Ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog.
    • Dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.).
  • Sociální a personální kompetence:
    • Projevuje dětským způsobem citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost.
    • Chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování.
  • Činnostní a občanské kompetence:
    • Dokáže rozpoznat a využít vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky.
    • Zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje, je otevřené k aktuálnímu dění.
    • Má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat.
    • Ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj užívání všech smyslů.
  • Rozvoj schopnosti vytvářet a upevňovat citové vztahy v rodině i ke svému okolí.
  • Rozvoj schopnosti a dovednosti pro navazování vztahů dítěte k druhým lidem.
  • Vytváření prosociálního postoje k druhému (v rodině, v mateřské škole, ve třídě,..).
  • Rozvoj kulturně estetických dovedností výtvarných, hudebních a dramatických, produktivních i receptivních (např. vánoční tradice a slavnosti u vánočního stromku pro rodiče i děti).
  • Rozvoj estetické a tvůrčí činnosti slovesné a literární (např. poslech pohádek, příběhů a veršů, sledování dramatizací).
  • Osvojování dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností, k spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast:

  • Pohybové hry k tématu – např. „Na rybáře“, „Na princeznu“, „Kouzelné znamení“.
  • Cvičení s říkankami inspirované daným tématem, např. „Rohy, kopyta, ocasy“.
  • Rozvoj smyslového vnímání – hra „Nos místo očí“
  • Ovládání koordinace ruky a oka – dokreslování, vykreslování, grafomotorika –pracovní listy k tématu.
  • Pracovní činnosti s přírodním materiálem – např. vyrábění vánočního svícnu.
  • Činnosti pro rozvoj jemné motoriky – vystřihování a výroba vánočních ozdob.
  • Rozvoj prostorové představivosti vytvářením ze stavebnic – pohádková města, pohádkové postavy.

Psychologická oblast:

  • Samostatné vyjadřování myšlenek – „Jaké je mé přání a co bych si přál pod stromeček“.
  • Sluchové rozlišování slabik, rozlišování počtu slabik ve slovech – hry se slovy.
  • Třídění – hledání podstatných a společných znaků, rozdílů – „Vánoční úklid třídy“.
  • Porovnávání a řazení předmětů, orientace v počtu 1-6 – např. hry „Co maminka upekla“, „Vánoční kapři“
  • Prohlížení a „čtení“ knížek- prohlížení encyklopedií.
  • Přednes, recitace k tématu – básničky pro Mikuláše.
  • Dramatizace vánoční pohádky.

Interpersonální oblast:

  • Plníme přání druhým – příprava překvapení pro své nejbližší, pro kamaráda – společně pečeme cukroví, vyrábíme dárečky z rozmanitých materiálů.
  • Kladení otázek a hledání odpovědí – „Máme se rádi?“, „Jak to dáváme najevo?“, „Záleží na tom, jak hodnotný je dárek?“ – hra „Šťáva pro všechny“.
  • Rozhovor o pohádkových postavách – „Která postava mě zaujala a proč?“
  • Hrajeme divadla – vedení rozhovoru nad jednotlivými výstupy, např. „Umíme se ve vedoucích rolích střídat? Umíme si navzájem poradit a bereme radu od kamaráda vážně?“.
  • Společné posezení u vánočního stromečku, rozdávání dárků.
  • Společné posezení a tvoření s rodiči a jejich dětmi.

Sociálně kulturní oblast:

  • Zdobíme si třídu i školku drobnými dekorativními prvky a vlastními výrobky.
  • Vyjadřování vlastní fantazie kreslením a malováním na témata Mikuláše, Vánoc a pohádek.
  • Příprava slavnosti „Přijde k nám Mikuláš s Čertem“, „Vánoční posezení u stromečku“.
  • Seznamování s tradicemi blížících se vánočních svátků.
  • Působení na estetické cítění dětí literárními texty a vhodnými skladbami – „Koleda předkoleda“, „Vánoční stromeček“, „Narodil se Kristus pán“,..
  • Radostné prožívání předvánočního času s pohádkami.
  • Učíme se některé koledy dle přání dětí, posloucháme koledy a vánoční písně – např. „Štědrej večer nastal“, „Stojí vrba košatá“, „Kolíbala bába čerta“,…
  • Pozorujeme a hodnotíme s dětmi knižní ilustrace, některé znaky uvádíme do souvislostí.
  • Posloucháme pohádkové písničky.

Environmentální oblast:

  • Objevujeme vánoční tradice a zvyky.
  • Přiblížíme dětem rčení „Svátky pokoje a klidu“, Jak se lidé k sobě chovají o vánocích? Umíme se tak chovat i po celý rok?
  • Hledáme odpovědi na otázky „Jak je to s vánočním stromečkem?, „Jak jej zdobíme?“.
  • Povídáme si, co děláme se stromečkem, když Vánoce skončí.
  • Nezapomínáme na zvířátka o Vánocích – krmíme ptáčky, lesní zvěř – vycházky do přírody, ke krmítku, do lesa ke krmelci.
  • Organizujeme výstavku pohádkových knih. Co znamená: „Kniha – studnice moudrosti?“
  • Zodpovědné chování každého člověka i společnosti.

Očekávané výstupy:

  • Zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci.
  • Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů.
  • Rozvoj schopnosti vytvářet a upevňovat citové vztahy k rodině i ke svému okolí.
  • Rozvoj schopnosti a dovednosti pro navazování vztahů dítěte k druhým lidem.
  • Vytváření prosociálního postoje k druhému (v rodině, v mateřské škole, ve třídě...).
  • Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku.
  • Rozvoj kulturně estetických dovedností výtvarných, hudebních a dramatických, produktivních i receptivních (např. Vánoční tradice a slavnosti u vánočního stromku pro rodiče i děti).
  • Rozvoj estetické a tvůrčí činnosti slovesné a literární (např. Poslech pohádek, příběhů a veršů, sledování dramatizací).
  • Sluchově rozlišovat slabiky.
  • Projevovat zájem o knihy, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo.
  • Osvojování dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností, k spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí.

V. Přišla zima mezi nás.

Smyslem integrovaného bloku je seznámit děti se vším, co se děje v přírodě v zimě, pod ledem a sněhem, jaké nastávají změny. Využijeme sníh pro sportovní aktivity, osvojíme si znalosti o zimních sportech, povíme si, jak sportováním můžeme své zdraví posílit. Řekneme si, jak správně se musíme oblékat a oslavíme Masopust karnevalem ve školce. S předškoláky zhodnotíme, co vše se již naučili a na co se ještě musíme zaměřit.

Dílčí témata:

  • Zima, změny počasí.
  • Zimní hry a sporty.
  • Musíme se teple oblékat.
  • Masopust

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení:
    • klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo. 
    • uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení.
  • Kompetence k řešení problémů:
    • chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit.
    • řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého.
  • Komunikativní kompetence:
    • dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.).
    • komunikuje v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou.
  • Sociální a personální kompetence:
    • chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování.
    • samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej.
  • Činnostní a občanské kompetence:
    • chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá.
    • chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj pohybových dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky, osvojování si poznatků o tělovýchově a sportu.
  • Vytváření návyků zdravého životního stylu.
  • Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s dospělými.
  • Osvojení si některých dovedností, které předcházejí čtení, psaní, rozvíjení zájmu opsanou podobu jazyka.
  • Vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení.
  • Rozvoj pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry).
  • Rozvoj základních kulturně společenských postojů.
  • Vytváření schopnosti přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běžným změnám.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast:

  • Házení míčem na cíl do koše uprostřed kruhu, ve družstvech z čáry.
  • Běhání s výskokem, reakce na signál – „Překážková dráha pro sportovce“.
  • Pohybové hry k tématu, např. ,,Meluzína", „Na dva mrazy“, „Na barevné domečky".
  • Vystřihovánky a vymalovánky se zimní tématikou, např. „Sněhulák“.
  • Úklidové činnosti – uklízení hraček a pomůcek po skončení hry.
  • Hry na sněhu a ledu, bobování.
  • Sebeobslužné činnosti - mytí rukou před jídlem, oblékání.
  • Maska myšky, kočičky a pejska.

Psychologická oblast:

  • Usměrňování výdechového proudu - „Fotbal“ - namířit vatovou kuličku do brány.
  • Vyjadřovací schopnosti: hledání přídavných jmen, procvičování sloves, myšlenkového procesu – „Mravenec sportovec", „Co děláme na lyžích, bruslích, ve sněhu?“
  • Orientace v prostoru, grafomorotické činnosti- pracovní list, pojmy vpravo, vlevo.
  • Napsat a pojmenovat geometrické tvary.
  • Třídění zimního oblečení – pracovní listy.
  • Objevování počtu při manipulaci s hračkami, upevňování číselné řady 1-10.
  • Rozvíjíme představivost v konstruktivních hrách.
  • Dětské jazykolamy – „Breptadla“.
  • DH – „Když nakupujeme“.

Interpersonální oblast:

  • Skupinová diskuze, společné povídání – např. „Proč jezdí někteří lidé na vozíku?“
  • Modelové situace – např. „Jak mohu pomoci a v čem?“
  • Vedeme děti nebát se zveřejnit vlastní názor – „Co se mi líbí a co ne.“, „Co je žalování.“, Proč si nenechám ubližovat a jak se můžu bránit“.
  • Sociální hry a hraní rolí – např. „Hrajeme si na jarmark.“
  • Seznamujeme děti s významem ochrany soukromí před cizími lidmi, vedeme je k obezřetnému chování při setkání s neznámými dětmi nebo dospělými – „Znám své jméno a příjmení a vím, komu je mohu říci“.
  • Společná práce na přípravě výrobků, např. na jarmark.
  • Společné hodnocení úsilí všech, kteří se na práci svým úsilím podíleli.

Sociálně kulturní oblast:

  • Kreslení – sněhuláci, zimní krajina.
  • Malování na dané téma – např.“ zimní krajina“, „Lyžař“, „Bruslař“.
  • Práce s tematickou písní – např. „Sněží“.
  • Poslech zimních písní.
  • Učíme se nové tematické básničky- např. „Leden“.
  • Probouzíme zájem o literární tvorbu četbou pohádek – „“O vráně, která nemluvila pravdu“.
  • Modelování z plastelíny, fima,.. např. ,,Masopustní koláčky“.

Environmentální oblast:

  • Učíme děti chápat přirozený vývoj ve změnách počasí - ,,Jak se oblékáme v zimě?“
  • Nejcennější je naše zdraví. Jak ho chráníme?
  • Předčítání lidových pranostik.
  • Diskuze „Co dokáže člověk?, Jak sportují postižení lidě? Víš, co je paraolympiáda?“.
  • Víme, jaké nebezpečí, nám v zimě hrozí.
  • Učíme se zavazovat tkaničky.
  • Objevujeme poučení v knihách a encyklopediích.

Očekávané výstupy:

  • Rozvíjet pohybové schopnosti v oblasti hrubé motoriky, učit se dovednosti při hodu na cíl.
  • Umět se pohybovat na sněhu a ledu, udržet rovnváhu.
  • Procvičovat lehký pružný běh, reakce na signál.
  • Pohotově reagovat na barvy.
  • Koordinace oka a ruky, rozvoj jemné motoriky.
  • Zhotovit masku na masopust.
  • Procvičovat usměrňování výdechového proudu, foukat do vatové kuličky.
  • Hledat přídavná jména pro vyjádření vlastností sportovce.
  • Vést děti k orientaci v prostoru i rovině. Popiš, co vidíš vpravo vlevo.
  • Osvojovat si některé dovednosti předcházející psaní.
  • Procvičovat obratnost jazyka, rozvíjet správnou výslovnost.
  • Používat zdvořilostní oslovení a umět pozdravit, zdvořile oslovit, požádat i poděkovat.
  • Víme, že máme kolem sebe i nemocné a tělesně postižené, kterým pomáháme v případě potřeby. Víme, že jsou to stejní lidé, jako jsme my.
  • Navazovat situace pomoci a ochoty ke spolupráci mezi dětmi navzájem, k ochotě pomoci paní učitelce, mamince a tatínkovi.
  • Střídat se v roli prodavače a nakupujících, ochotě naslouchat přání a potřeby ostatních dětí, spolupracovat při hře.
  • Malovat postavu v pohybu temperovými barvami.
  • Porozumět, že změny v přírodě jsou přirozené.
  • Jaké nebezpečí nám hrozí v zimě.
  • Všímat si moudrosti v lidových zvycích, pořekadlech a pranostikách.

VI. Objevujeme svět kolem nás.

Rozvineme znalosti o lidské práci, popovídáme si, co dělají naše rodiče, jak je práce důležitá. Děti si osvojí poznatky o vlastnostech materiálů, časových vztazích, procvičíme časové posloupnosti. Dozvíme se informace o dopravě, technice, komunikacích ve městě – silnice, železnice, vodní dopravě po řekách a mořích, letecká dopravě. Seznámíme se s obyvateli řek a moří.

Dílčí témata:

  • Hádej, čím jsem – lidská práce.
  • Co se z čeho vyrábí – vlastnosti materiálů.
  • Co děláme celý den a celý rok.
  • Čím cestujeme.
  • Řeky a moře.

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení:
    • Odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých.
  • Kompetence k řešení problémů:
    • Užívá při řešení myšlenkových i praktických problémů logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích.
    • Řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého.
  • Komunikativní kompetence:
    • Dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.).
    • Průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím.
  • Sociální a personální kompetence:
    • Spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobuje se jim.
    • Chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování.
  • Činnostní a občanské kompetence:
    • Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské).
    • Chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj fyzické a psychické zdatnosti.
  • Rozvoj výslovnosti a vyjadřovacích schopností.
  • Vytváření základů pro práci s informacemi.
  • Rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností.
  • Vytváření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách.
  • Vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti s ostatním světem.
  • Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat je, ale i naopak poškozovat a ničit.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast:

  • Lokomoční a nelokomoční pohybové činnosti - stoj jednonož střídavě na obou nohou, poskoky jednonož mezi obručemi položenými na zemi.
  • Smyslové a psychomotorické hry- „Hrajeme si na řemesla“.
  • Grafické činnosti - pracovní list „Vrabec poskakuje“, „Parník pluje“.
  • Činnosti pro rozvoj jemné motoriky - vystřihování z papíru „Sněhová vločka“.

Psychologická oblast:

  • Slovní hádanky - povolání.
  • Prohlížení a „čtení“ knížek- prohlížení encyklopedií.
  • Přednes, recitace k tématu - básnička „Mašinka“.
  • Společné diskuze a rozhovory na téma: „Na co se zeptáš…? (Číšníka, zahradníka, kominíka…)
  • Námětové hry na rodinu.

Interpersonální oblast:

  • Společenské hry ve dvojích i v menší skupině- pexeso, domino…
  • Činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému- „Čím vidíme, slyšíme, cítíme“
  • Běžné komunikační aktivity dětí mezi sebou.

Sociálně kulturní oblast:

  • Vyzdobit kresbou přeložené listy papíru „Moje knížka“.
  • Kreslení a malování, např. na námět písničky „Proč“.
  • Poslech lidových písniček.
  • Četba bajek.
  • Výroba dopravních prostředků z malých i větších krabiček.

Environmentální oblast:

  • K čemu nám slouží? - Encyklopedie.
  • Tematické vycházky do okolí školy a svého bydliště.
  • Jakými dopravními prostředky se jezdilo a jezdí.
  • Na jakou barvu semaforu přecházíme vozovku.
  • Zodpovědné chování každého člověka i společnosti.

Očekávané výstupy:

  • Zdokonalovat stabilitu a rovnováhu.
  • Zaměřit se na sluchové rozlišovací schopnosti.
  • Kreslit lehce obloučky, správně držet tužku.
  • Pohyb s pocitem volnosti, lehkosti, radosti z pohybu.
  • Zaměřit se na rozvoj myšlenkového procesu a vyjadřovacích schopností.
  • Práce s knihou. Vědět, kde si získávat informace a poučení.
  • Výrazný přednes říkanky se správnou výslovností.
  • Hledat otázky a odpovídat na ně.
  • Přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem.
  • Jak je důležité mít zdravé všechny smysly, ohleduplnost k postiženým lidem.
  • Spojovat různé výtvarné techniky, hledat vhodné barvy pro vyjádření vlastních zážitků.
  • Poslechnout si pro radost lidové písně.
  • Morální poučení z bajek.
  • Rozvoj tvůrčí fantazie spojit s dovedností zacházení s lepidlem a nůžkami.
  • Poznávat věci, které člověku slouží při práci.
  • Poskytnout dětem základní informace o úloze lidské činnosti ve prospěch života člověka a životního prostředí.
  • Seznamovat děti s technickým pokrokem ve vývoji dopravních prostředků, prohlížení encyklopedie dopravních prostředků.

VII. Jak se rodí jaro.

V tomto bloku najdeme, jak ve školce přivítáme jaro. Ve všech oblastech se příchod jara na nás všech projeví. Ve třídě se soustředíme na pohodu, která s jarním počasím přichází. Slunečné a teplé počasí nám umožní vhodně děti seznámit s přírodou a se změnami, které toto období přináší. Rozloučíme se se zimou, která má také svůj půvab a připomeneme si, jaké svátky jara nás čekají. Velikonoce nám umožní připomenout dětem lidové zvyky Velikonoc, lidské vztahy a přátelství.

Dílčí témata:

  • Jaro v trávě.
  • Když jaro zaťuká.
  • Jaro na zahradě.
  • Svátky jara.

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení
    • Učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje. Při zadané práci dokončí, co započalo. Dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům.
  • Kompetence k řešení problémů
    • Užívá při řešení myšlenkových i praktických problémů logických, matematických i empirických postupů. Pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích.
  • Komunikativní kompetence
    • Dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon apod.).
  • Sociální a personální kompetence
    • Napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí.
  • Činnostní a občanské kompetence
    • Spoluvytváří pravidla společenského soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj ovládání pohybového aparátu a tělesné funkce.
  • Rozvoj hudebních a hudebně pohybových her a činností.
  • Rozvoj kultivovaného projevu.
  • Posilování radosti z objevovaného, probouzení zájmu, zvídavosti dítěte.
  • Získávání schopnosti řídit své chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci.
  • Rozvíjení schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přijímání základních hodnot.
  • Upevňování pocitu sounáležitosti s živou i neživou přírodou.
  • Rozvíjení respektu a přizpůsobivosti ve vztahu k druhému.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast

  • Zvládnout seskoky z vyšší roviny na měkkou podložku, zvládnout výskok s rozběhem - výskok na lavičku, chůze po lavičce.
  • Samostatnost při vystřihování předkresleného motivu, přeložit papír do požadovaného tvaru a slepit - skládanka, vystřihovánka „ Zajíček“, „ Slepička“.
  • Rozvoj smyslového vnímání - hmatu.
  • Vyjádřit říkadlo pohybem, napodobit zvířátko - „ Čáp a žába“.
  • Běh se zastavením na signál - „ Motýli, čápi, žáby“.
  • Udržovat pořádek při vystřihování, dodržovat bezpečnost při práci s nůžkami.
  • Kreslit uvolněnou rukou obloučky - miska na vajíčka.
  • Procvičovat pohotovost, postřeh, běh s vyhýbáním ve volném prostoru, obratnost při předávání náčiní -cvičení se stuhou, „velikonoční propletenec“.

Psychologická oblast

  • Rozhovor o dramatizaci pohádky podle volby dětí - co se líbí a proč?
  • Jarní říkanky - správně vyslovovat.
  • Aby se nám tady líbilo - povídání s dětmi, jak si vyzdobíme třídu.
  • „ Jaké je jaro?“ - umět charakterizovat roční období.
  • Vymaluj motýlky podle stanovených barev a spočítej je.
  • Upevňovat znalost pravé a levé strany - „Sejeme záhonky“
  • Rozšiřovat slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti - Velikonoce, tradice, zvyky.
  • Klást dětem otázky „Proč a co se má? (Otázka kouření - škodí zdraví?)
  • „ Co by se stalo kdyby…? (Otázka nalezené injekční stříkačky - jak se zachovat!!)

Interpersonální oblast

  • Poslech a dramatizace pohádky na přání dětí.
  • Květinou přineseme radost - kdo se stará o květiny?
  • Vytvářet představu o společenském chování na divadelním představení.
  • Posilovat sebevědomí dítěte.
  • Rozvíjet dětská přátelství.
  • Co je to osamělost, být opuštěný?
  • Dárek pro kamaráda - udělat radost sobě i druhému.
  • Umíme pomáhat mamince a tatínkovi?
  • Co připravíme pro hosty?

Sociálně kulturní oblast

  • Zdokonalovat malbu rozvržením situace po ploše, vyrovnávat se s pozadím, volit vhodnou barvu - kytice ve váze.
  • Rozvíjet fantazii, tvořivost.
  • Seznámit děti s lidovými říkadly a zvyky.
  • Pokoušet se vyjádřit doprovod k písním na dětské hudební nástroje - opakování písní.
  • Zapamatovat si krátký text, kultivovaný přednes - „ Velikonoční říkanka“
  • Rozvíjet schopnost žít ve společenství třídy - umíme dodržovat pravidla?
  • Střídat dekorativní prvky, zaplnit plochu - výzdoba velikonočního vajíčka.
  • Uspořádat společnou oslavu Velikonoc, lidové zvyky a tradice.

Environmentální oblast

  • Seznamovat děti s některými jarními květinami.
  • Objevovat podmínky pro růst rostlin - zahrádka ve třídě - kolektivní práce.
  • Pečovat o své prostředí, kognitivní činnost - podílet se na vzhledu školní zahrady.
  • Upevňovat sounáležitost s živou a neživou přírodou - prohlížení knih, vycházky.
  • Hledat barvy v přírodě.
  • Vážit si života ve všech jeho formách.
  • Vést děti k pozorování, shromažďovat a zaznamenávat údaje o růstu rostlin - pozorování rostlin na vycházkách.
  • Učit se rozlišovat reálná nebezpečí v životě. Co najdeme na ulici, nesbíráme! Jak předcházíme dopravním nehodám?

Očekávané výstupy:

  • Dodržovat pravidla společného soužití.
  • Reagovat na pokyn učitelky - bezpečnost v MŠ, na školní zahradě a na vycházkách.
  • Rozvoj smyslového vnímání, hmatu.
  • Vyjádřit pohybem rytmus.
  • Zvládnout běh se změnami směru.
  • Rozvíjet ovládání pohybového aparátu.
  • Správně vyslovovat, ovládat dech i tempo řeči.
  • Určovat více, méně, stejně, počet 1-6.
  • Seznamovat děti s významem antonym.
  • Učit se schopnost dokončit práci.
  • Nepodvádět, smířit se s prohrou i s úspěchem.
  • Rozvíjet dětská přátelství, učit se vzájemně se respektovat, pomáhat si.
  • Seznámit děti s lidovými říkadly a zvyky.
  • Umět soustředěně vyslechnout literární text, hovořit o vyslechnutém díle.
  • Učit se rozlišovat reálná nebezpečí v životě.
  • Vážit si života ve všech jeho formách.

VIII. Kde bydlí zvířátka.

Blok je zaměřen na osvojení a upevnění poznatků o zvířatech. Zaměříme se na to, kde která zvířátka žijí, jaké známe druhy, čím se živí, jak vypadají, jak se pohybují. Učíme se, která zvířátka nám jsou nebezpečná a proč, jak se v jejich přítomnosti chovat. Povíme si o tom, jestli se i zvířátka umí učit, jaké vydávají zvuky a další zajímavosti z jejich života.

Dílčí podtémata:

  • Poznáváme domácí zvířata a jejich mláďata.
  • Kdo žije u potoků, řek a rybníků.
  • Zvířata ve volné přírodě.
  • Zvířata v ZOO.

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení:
    • Učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje, při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům.
  • Kompetence k řešení problémů:
    • Nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu.
  • Komunikační kompetence:
    • Průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím.
    • Dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.).
  • Sociální a personální kompetence:
    • Dokáže se ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.
  • Činnostní a občanské kompetence:
    • Chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem, a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj pohybových a manipulačních schopností.
  • Osvojení si věku přiměřených praktických dovedností.
  • Rozvoj mluveného projevu a vyjadřování dítěte.
  • Procvičování paměti, pozornosti, představivosti, fantazie.
  • Upevňování citových vztahů dítěte ke svému okolí, k živým bytostem.
  • Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými.
  • Osvojení potřebných dovedností, návyků i postojů a přijetí základních všeobecně uznávaných společenských, morálních a estetických hodnot.
  • Rozvoj schopnosti vážit si života ve všech jeho formách.
  • Kladení otázek a hledání odpovědí na problémy.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast

  • Chůze a běh s překračováním a přeskokem překážek plynule za sebou. Děti si vybírají druh překážky
  • Pohybové hry k tématu nebo podle volby dětí
  • Hrajeme si na zvířátka – jógové prvky
  • Pantomimické hry – napodobit pohyb zvířat
  • Dokreslit klec pro králíka – horizontální i vertikální linie
  • Skládání pejska nebo kočičky – možnost volby námětu
  • Procvičovat chůzi vzad – motivace ráček
  • Zvedat nohy při chůzi – čáp
  • Poskakovat ve dřepu s odrážením pomocí rukou od země – žabička
  • Pohybová hra Pan čáp ztratil čepičku

Psychologická oblast

  • Říkanky „Kočka“, „Micinka“ - výslovnost, hlasitost projevu
  • Poznej zvířátko a jeho mláďátko – pracovní listy
  • Dokresli barevná klubíčka pro kočičku
  • Co umí? (létá, běhá, skáče...) - třídíme zvířátka dle pohybu
  • Proč máme rádi zvířátka? - dojmy a prožitky dětí
  • O kohoutkovi a slepičce – čteme pohádku
  • U vody a na dvorečku – třídíme obrázky zvířat
  • vlaštovičky na jaře – poznáváme ptáčky
  • Motýli – bělásci, modrásci- prostorové pojmy, počet – pracovní listy

Interpersonální oblast

  • Co zvířátka neumí a čím se liší člověk od zvířátek? Rozhovor o bezpečí, důvěře, chování cizích lidí.
  • Máme se rádi doma i ve třídě? Co je to rodina, čím se liší od života ve třídě, sounáležitost.
  • Kdo se stará o hospodářská zvířata? Proč si vážíme každého, kdo něco umí.
  • Je pravda, že kdo nemá rád zvířátka, nemá rád lidi? Pohádka „Zvířátka a loupežníci“.
  • Jak může být řeka nebezpečná?
  • Co je to ohleduplnost? Jak se správně chovat.

Sociálně kulturní oblast

  • Moje zvířátko – kreslení, vystihujeme zvířecí figuru
  • Zvířátko, které mám rád – modelujeme
  • Zpíváme píseň „Když jsem já sloužil“, „5 minut v Africe“.
  • Pohádka „Povídání o pejskovi a kočičce“
  • Hledáme rýmy – rozpočítadla
  • Leze hlemýžď – žertovný text

Environmentální oblast

  • Proč a jak se musíme starat o zvířátka? Jak je to s venčením pejsků? - kognitivní činnosti
  • Může být cizí pejsek nebezpečný? - kdy nám může zvířátko ublížit
  • Připravujeme se na návštěvu v ZOO – kde mají domov zvířátka v cizích krajinách
  • Kde můžeme vidět zvířátka při vycházkách s maminkou a tatínkem?
  • Kdo je to zvěrolékař? Jak se jmenuje nemocnice pro zvířátka?
  • Jakou vodu pijeme – význam vody pro člověka.
  • Encyklopedie zvířat – poznáváme cizokrajná zvířátka.
  • Proč necháváme žít živé tvory a neubližujeme jim? Hledat odpovědi a otázky týkající se živých tvorů.

Očekávané výstupy:

  • Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči.
  • Pojmenovat většinu toho, čím je dítě obklopeno.
  • Domluvit se slovy, gesty, improvizovat.
  • Učit se nová slova a aktivně je používat.
  • Chápat slovní vtip a humor.
  • Utvořit jednoduchý rým.
  • Zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti, naházet společné znaky, podobu a rozdíl.
  • Vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušenosti k učení.
  • Prožívat radost ze zvládnutého a poznaného.
  • Vyvíjet volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení.
  • Být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i věcem.
  • Uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým, respektovat je.
  • Chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné děti).
  • Uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých.
  • Vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i svět lidí.
  • Pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, chránit přírodu, živé tvory apod.

IX. Když všechno kvete.

Blok je zaměřen na uvědomění si důležitosti rodiny a okolí, ve kterém žijeme a na kvetoucí přírodu kolem nás. Dále na základní barvy a tvary. Pozornost budou mít také všechny maminky, které v měsíci květnu slaví svátek. Pozorujeme kvetoucí přírodu na vycházkách, můžeme jet na výlet, zpíváme si, hrajeme hry, vyrábíme dárek pro maminku.

Dílčí podtémata:

  • Máme se rádi s mamkou a taťkou (rodina).
  • Naše maminka má svátek.
  • Jak je barevná kvetoucí příroda (barvy).
  • Jedeme na výlet do města, vesnice (tvary).

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení:
  • Má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije.
  • Kompetence k řešení problémů:
  • Řeší problémy na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadní zkušenosti, fantazii a představivost.
  • Komunikační kompetence:
  • Dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.).
  • Sociální a personální kompetence:
  • Chová se při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout.
  • Činnostní a občanské kompetence:
  • Ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Osvojování poznatků o pohybových činnostech.
  • Rozvoj jazykových dovedností – výslovnosti, přednesu, recitace.
  • Rozvoj a kultivace paměti hudebními a tanečními aktivitami.
  • Vytváření citových vztahů k rodině.
  • Budování estetického vztahu k životu, příprava přáníčka pro maminku.
  • Rozvoj pocitu sounáležitosti s rodinou, s lidmi, se společností.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast

  • Rozvíjení pohybové dovednosti ve spojení se zpěvem, hudbou, nebo náčiním (cvičení se šátkem).
  • Pohybové hry na dané téma např. „Na mák“, „Na medvěda a včelky“.
  • Vykreslení obrázků k říkankám.
  • Hledat rozdíly ve dvojici obrázků.
  • Rozlišování chutí – ochutnávka ovoce.
  • Tvoření dárečku k svátku miminek.
  • Poznávat vůni květin.
  • Cvičení na uvolnění zapěstí např. dokreslení květiny do vázy.

Psychologická oblast

  • Popisování maminky – „Jaká je“.
  • Určování počtu – více, méně, málo, stejně.
  • Zpíváme si a opakujeme básničky.
  • Poznáváme základní barvy a tvary.
  • Pracovní listy k danému tématu.
  • Prohlubovat citový vztah k přírodě, poznávat stromy, květiny, rostliny v okolí.
  • Procházky po okolní přírodě.
  • Vyprávění děje dle obrázků.

Interpersonální oblast

  • Povídání o rodičích a prarodičích.
  • Námětové hry- např. obchod, na lékaře.
  • Povídání s dětmi o svátku maminek.
  • Čtení pohádky.
  • Rozhovor s dětmi o tom „Umíme pomáhat dospělým?“, „Rozdíl mezi městem a vesnicí“.
  • Přiřazování barev.

Sociálně kulturní oblast

  • Malba a kresba na dané téma, např. „Moje maminka“, „Kde bydlím“, malování na kamínky.
  • Zpěv nových písní k tématu.
  • Poznávání kouzla při míchání barev.
  • Příprava dárku, nebo obrázku pro maminku k svátku.
  • Kreslení a malování přáníčka pro maminku.
  • Malování stromu a ozdobení namačkaným krepovým papírem.

Environmentální oblast

  • Pozorování kvetoucí přírody.
  • „Umíme být zdvořilí?“ používání slova „prosím“.
  • Popisování ročních období a proč jsou důležité.
  • Prohlížení obrázku přírody.
  • Výlet do zahradnictví, nebo na zahradu.
  • Povídání o stromech, květinách a rostlinách.
  • Poznávání obce, kde bydlím.

Očekávané výstupy:

  • Umět cvičit s náčiním.
  • Najít rozdíly ve dvojici obrázků.
  • Správně držet tužku, vykreslit obrázek, nepřetahovat.
  • Zvládnout rozlišit základní chutě.
  • Vytvořit dáreček a přáníčko pro maminku.
  • Umět hrát pohybové hry.
  • Rozvíjet všechny smysly.
  • Rozeznávat pojmy – více, méně, stejně, málo.
  • Umět poznat některé stromy, rostliny a květiny.
  • Umět uklidit hračky ve třídě na své místo a uklidit své místo po malování a tvoření.
  • Respektovat dospělé a pomáhat jim.
  • Poznat základní barvy a tvary.
  • Umět se souvisle vyjadřovat, tvořit delší věty.
  • Umět pracovat s informacemi.
  • Vědět jak se chováme v přírodě.
  • Mít základní povědomí o životě lidí na vesnici a ve městě.

X. Co už umím.

Blok je zaměřen na oslavu dne dětí, všech dětí na celém světě – různých národností, etnických menšin apod. Dále na blížící se konec školního roku, loučení s předškoláky, pořádání závěrečné slavnosti. Děti se snaží uvědomit, co všechno se za dobu pobytu ve školce naučily, jaké hodnoty a postoje získaly. Čteme pohádky, hrajeme hry, prohlížíme encyklopedie, zpíváme se, hledáme zajímavosti na internetu. Můžeme jet na výlet, např. do planetária. Děti poučíme o bezpečném chování o prázdninách.

Dílčí podtémata:

  • Všechny děti mají svátek.
  • Kniha je studnice moudrosti.
  • Planeta Země, vesmír.
  • Hurá na prázdniny.

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení:
    • Soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků, symbolů.
  • Kompetence k řešení problémů:
    • Řeší problémy, na které stačí, známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně, náročné s pomocí dospělého.
  • Komunikační kompetence:
    • Komunikuje v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými, chápe, že být komunikativní, vstřícné a aktivní je výhodou.
    • Ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní.
  • Sociální a personální kompetence:
    • Napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí.
  • Činnostní a občanské kompetence:
    • Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské).

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví a bezpečí.
  • Rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka.
  • Vytváření základů pro práci s informacemi – knihy, obrazový materiál, internet.
  • Získání relativní citové samostatnosti.
  • Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými.
  • Rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte.
  • Vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast

  • Zdolávání jednoduchých překážek na hřišti, vylézání na žebřiny, překážková dráha.
  • Rozmanité hry a soutěže ke dni dětí.
  • Podpora radosti z pohybu, procvičení postřehu, obratnosti a rovnováhy pomocí her, např. „Provaz, zvonek, obruč, tyč“, „Země baletka“
  • Vystřihovánky a vykreslovánky.
  • Pracovní listy na téma bezpečné chování, zdravý životní styl.
  • Pohybové hry na daná témata.

Psychologická oblast

  • Zpíváme si a opakujeme básničky.
  • „Co si přejeme“ - sestavujeme přání pro všechny děti na celém světě.
  • Hledání rozdílů mezi životem miminka a dětí ve školce.
  • Hry k utváření osobnosti, např. „Kdyby toto nebylo“.
  • Řazení postaviček podle velikosti, počítání, určování pořadí a velikosti.
  • Pracovní listy k danému tématu.
  • Návštěva místní knihovny.
  • Vyprávění děje dle obrázků (pohádky dle kartiček).
  • Hádanky.
  • Třídění obrázků dle kategorií k tématu (Zdraví a zdravý způsob života, špatné návyky a závislosti).

Interpersonální oblast

  • Práce s demonstračními obrázky – rovnost všech dětí (lidí) bez rozdílu barvy pleti.
  • Povídání o osobním soukromí „Proč to vím jen já a maminka s tatínkem?“.
  • Příprava dárku pro nejmladší kamarády.
  • Vyhledávání kladných a záporných hrdinů z pohádek – hra „Hrdina z pohádky“
  • Povídání o tom „Jak mám doma uložené své knížky, jak s nimi zacházím?“.
  • Děti poučíme o bezpečném chování o prázdninách, zvláště ve vodě a o nutnosti ochrany zdraví před slunečními paprsky oblečením, pokrývkou hlavy, natřením krémem s vysokým ochranným faktorem.

Sociálně kulturní oblast

  • Připravit třídu na Den dětí.
  • Malba a kresba na dané téma, např. „Děti celého světa“, „Co se mi líbí na naší Zemi“.
  • Zpěv nových písní, např. „Kolik je na světě moří“, „Naše země kulatá“
  • Prohlížení encyklopedie Vesmíru.
  • Vyhledávání hudebních nástrojů, vytleskávání do rytmu pomocí her, např. „Cvrček a basa“.
  • Kreslení a malování děje z nejoblíbenější pohádky.

Environmentální oblast

  • Hledat otázky a odpovědi o naší planetě Zemi a Vesmíru v encyklopedii.
  • Prohlížení map, vysvětlení a ukázka, co je glóbus, buzola,..
  • Hry k povědomí o možnostech „Jak pečovat o naši Zemi“.
  • Ukázka hvězdné mapy a povídání o hvězdách.
  • Návštěva planetária.

Očekávané výstupy:

  • Vědět, jak se bezpečně pohybujeme na školní zahradě, na hřišti a ve svém okolí.
  • Procvičení postřehu a obratnosti, rovnováhy
  • Upevnit návyky bezpečného zacházení s nůžkami, samostatně vystřihovat, uklízet odstřižky, dokreslit vystřihovánku.
  • Poznat a vědět, co je zdravé pro náš organismus a proč.
  • Správně držet tužku, vykreslit obrázek, nepřetahovat.
  • Umět hrát pohybové hry.
  • Umět napodobit pohyb dle návodu z knihy.
  • Umět rychle reagovat, poznat pravou a levou ruku.
  • Rozvíjet všechny smysly.
  • Umět překládat papír a skládat listy do tvaru knížky.
  • Zdokonalit se v nalepování – čistota pracovního prostředí, přesnost.
  • Umět rozlišit počet s orientací na ploše, chápat a znát pojmy první, poslední, uprostřed, největší a nejmenší, velká, malá, silná, tenká,..
  • Umět se souvisle vyjadřovat, tvořit delší věty.
  • Umět pracovat s informacemi.
  • Mít základní povědomí o životě lidí na Zemi (jiné kultury, národnosti) a Vesmíru..
  • Umět výtvarně vyjádřit ráz krajiny na Zemi.
  • Vážit si věcí a lidí kolem sebe.

XI. Máme prázdniny.

O letních prázdninách při hezkém počasí přesouváme co nejvíce činností ven na školní zahradu a do okolní přírody. Zdokonalujeme pohyb v různých podmínkách, chodíme na dlouhé vycházky, zpíváme si, opakujeme básničky, čteme pohádky a hrajeme si s kamarády. Užíváme si krásného počasí a prázdnin.

Dílčí podtémata:

  • Hrajeme si každý den.

Klíčové kompetence:

  • Kompetence k učení:
    • Uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a dalším učení.
  • Kompetence k řešení problémů:
    • Nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu.
  • Sociální a personální kompetence:
    • Spolupodílí se na společných rozhodnutích, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobuje se jim.
  • Činnostní a občanské kompetence:
    • Ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že svým chováním se na něm podílí a že je může ovlivnit.

Dílčí vzdělávací cíle:

  • Rozvoj pohybových a manipulačních činností.
  • Rozvoj kultivace a paměti hudebními a tanečními aktivitami.
  • Rozvoj mluveného projevu a vyjadřování dítěte.
  • Posilování prosociálního chování ve vztahu k druhým.
  • Osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí.

Vzdělávací nabídka:

Biologická oblast

  • Hrajeme si s pískem, kamínky, stavíme z písku hrady, tunely, doplňujeme přírodninami.

Psychologická oblast

  • Zpíváme si a opakujeme básničky.
  • Využíváme zahrady školy ke společenským a konstruktivním hrám, četbě pohádek učitelkou, kresbě.
  • Povídáme si, co nejraději děláme o prázdninách.

Interpersonální oblast

  • Hrajeme míčové i další kolektivní hry, zdáme na bezpečnost, ohleduplnost.
  • Děti poučíme o bezpečném chování o prázdninách, zvláště ve vodě a o nutnosti ochrany zdraví před slunečními paprsky oblečením, pokrývkou hlavy, natřením krémem s vysokým ochranným faktorem.

Sociálně kulturní oblast

  • Kreslíme křídami na chodník před MŠ.

Environmentální oblast

  • Chodíme na vycházky do přírody, povídáme si, jak se chovat, abychom přírodu chránili.

Očekávané výstupy:

  • Zvládat prostorovou orientaci, pohybové dovednosti, běžné způsoby pohybu v různém prostředí.
  • Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně formulovaných větách.
  • Vést rozhovor.
  • Projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu.
  • Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech.
  1. Evaluační systém a pedagogická diagnostika

7.1 Zásady

Důležitou zásadou je zachování těchto kroků:

  • uvědomit si nedostatky,
  • odhalit a konkrétně pojmenovat příčiny,
  • zvolit nové a účinnější postupy – optimalizace vzdělávání.

7.2 Vnitřní evaluace

Evaluace prováděná denně učitelkami:

  • pozorování a rozhovory s dětmi v ranním kruhu,
  • pozorování individuálních posunů a pokroků dětí v denních činnostech,
  • hodnocení vývoje sebeobsluhy a samostatnosti dítěte,
  • pozorování vývoje schopností a dovedností dítěte,
  • pozorování a hodnocení zájmu dětí o nabídku činností a výsledků našich záměrů,
  • společné srovnávání poznatků z pozorování dětí učitelky z ranní a odpolední směny.

Evaluace prováděná periodicky:

  • kontrola zápisů v třídních knihách – 1x za měsíc, ředitelka,
  • hospitace v různých režimových částech dne – 2x ročně, ředitelka,
  • písemné hodnocení dosahování dílčích cílů z 5 oblastí obsahu předškolního vzdělávání - týdně, třídní učitelky,
  • vyhodnocení PLPP, IVP – 2x ročně, PLPP učitelky, IVP učitelky, ředitelka,
  • hodnocení práce pedagogů a provozních zaměstnanců – minimálně 3x ročně na pedagogických a provozních poradách nebo při osobních rozhovorech – ředitelka,
  • záznamy o pokrocích dítěte v různých oblastech výchovně vzdělávací činnosti –  pedagogická diagnostika, portfolio dítěte – 3x ročně, třídní učitelky,
  • poznámky v TVP – dle potřeby, třídní učitelky,
  • dotazníky osobnostního rozvoje – 1x ročně, třídní učitelky.

7.3 Vnější evaluace

Zákonní zástupci:

  • denní běžná komunikace při předávání dítěte – denně a dle potřeby, učitelka,
  • cílená komunikace – rozhovor dle potřeby, učitelka,
  • třídní schůzky – 1x ročně a dle potřeby, ředitelka, učitelky, asistentky pedagoga,
  • webové stránky – průběžně, ředitelka,
  • dotazník pro rodiče – dle potřeby, ředitelka,

Pedagogové:

  • spolupráce se ZŠ – připravenost dětí při nástupu do 1. třídy – 1x ročně, učitelky,
  • komunikace s kolegyněmi, porovnání výsledků výchovně vzdělávací činnosti, společné akce školy, předávání zkušeností ohledně problémového chování dětí a zařazování dětí ze sociálně slabého prostředí – dle potřeby, třeba i denně, dále na poradách, učitelky, asistentky pedagoga, ředitelka.

Odborníci:

  • závěry šetření pedagogicko-psychologické poradny – na základě zprávy, doporučení, pedagog, ředitelka,
  • závěry šetření klinického logopeda – návrhy procvičování – na základě zprávy, učitelka,
  • vyhodnocení PLPP, IVP – dle potřeby, speciální pedagog
  • kontroly a revize – dle plánu, kontrolní orgány.

7.4 Pravidla tvorby třídního vzdělávacího programu

Při tvorbě TVP vycházíme z charakteristiky jednotlivých tříd, proto je na počátku práce dobré zjistit a vyhodnotit podmínky a potřeby dětí. Snažíme se, aby vzdělávací obsah odpovídal svým zaměřením potřebám, možnostem a zkušenostem dětí ve třídě. Aby se odvíjel od jednoduššího ke složitějšímu, od známého k neznámému a aby již osvojené poznatky byly postupně prohlubovány a dále rozvíjeny.

Vycházíme ze ŠVP, se kterým dále pracujeme, konkretizujeme jeho cíle i obsah a rozvádíme ho tak, aby odpovídal skladbě dětí v konkrétní třídě. Navrhujeme a plánujeme si způsob práce a postupy. Volíme odpovídající formy, metody a prostředky. Zvažujeme, co budeme sledovat, abychom měli zpětnou vazbu.

TVP obsahuje:

  • název integrovaného tematického celku na měsíc,
  • podtéma a jeho časové rozpětí,
  • dílčí cíle, kam chceme děti ve znalostech a dovednostech dovést vzhledem k jejich věku a možnostem,
  • nabídku činností propojenou s přehledem o konkrétních prostředcích (zásobník činností, her, písniček – stačí odkaz pro učitelku),
  • očekávané výstupy, ke kterým děti vedeme.

7.5 Evaluace školního a třídního vzdělávacího programu

Pedagogové, ale i další zúčastnění ústně vyhodnocují naplňování TVP po ukončení každého tématu. Drží se závazně integrovaných bloků, délku jednotlivých podtémat a jejich prolínání si určují učitelky samy, samy je rozvíjejí a rozpracovávají s využitím přirozených okolností (všímají si okolního dění, vyhodnocují vzdělávací situaci vzhledem k tomu, co reálný život přináší). Není třeba striktně dodržovat vše, co je pedagogem plánováno. Zdůvodnitelný odklon od plánu je pozitivním jevem. V průběhu vzdělávacího procesu se zaměřujeme na děti, průběžně sledujeme jejich projevy (pedagog si stanoví, čeho je třeba si u dětí všímat, podle čeho lze posuzovat, zda vzdělání postupuje v souladu se záměry). Pedagog také sleduje vlastní kroky a uvědomuje si rizika. Zvažuje a vyhodnocuje, co se zdařilo či nezdařilo, jak postupovat, nač dát pozor, čeho se vyvarovat.